normalizačního popíku. Pak už se šlo rovnou na Kroky Michala Davida...
normalizační popík byl : dobrý den, majore Gagarine... Country byla tolerována se skřípajícíma zubama jak říká pan Uhlíř, nebylo to vůbec snadné nepobouřit cenzuru.
Nos pro trable.... Modrý měsíc...atd, to jsou hity, ne promovaní inženýři.
jejich první "zelenou" desku mám stále, ostatně i tu druhou, co jsou na ní na fotkách s rodiči. I když desky byly natočeny v "blbějších" dobách, line se z nich neopakovatelný optimismus - prostě se s nimi vracím do mládí. A ten zvuk - kytary jsou tak průzračné, basa pana Hájka krásná.
Škoda, že někteří z Ragers již nejsou mezi námi. Ale to už je život. Díky Vám, ,pánové.