„Gabriela Preissová ji napsala nejprve jako povídku a brzo zdramatizovala pro Národní divadlo v roce 1889, mimochodem v Plzni se hrála hned v roce 1890,“ připomíná dramaturgyně Alfy Petra Kosová. Autorka vytvořila nadčasové drama o silných ženách a slabých mužích, což podle Kosové s dnešní dobou pozoruhodně rezonuje. „Tradiční role se obracejí a 21. století nás příklady silných žen a slabých mužů přímo zásobuje,“ myslí si dramaturgyně, která hru do repertoáru navrhla. Výraznou postavou, s níž se má náctiletý divák blíž obeznámit a pochopit ji, je tentokrát žena – nespoutaná, divoká Eva. Krajčírka z Gazdiny roby, co vsází život na velikou lásku.
„Gazdinu robu uvádíme nyní i díky tomu, že loni v září k nám přišla z Nitry jako posila mladá slovenská herečka Andrea Ballayová, která roli Evy ztvárňuje; na jevišti se tu setká se svými spolužáky z DAMU Petrem Vydareným v postavě Mánka a Josefem Jelínkem jako Samkem,“ vysvětluje.
Divadlo Bolka Polívky uvede Bolka a jeho syna Vladimíra poprvé na jednom jevišti |
Svébytným prvkem je jazyk inscenace. Spolupracovník divadla, ředitel ZUŠ v Uherském Hradišti Stanislav Nemrava přeložil text do tamního hluckého dialektu, který přesto zůstává moderní a současný, má podmanivou melodičnost, vlastní poetiku a jeho krása tu hraje důležitou rolí.
Originální Gazdina roba se sice urodila na prknech divadla, které se vyjadřuje hlavně prostřednictvím loutek, představení je ovšem ryze činoherní. Na loutkoherce klade vysoké nároky, výsledek však jasně dokazuje výtečnou kondici, v jaké se nynější soubor plzeňské Alfy nachází.
Gazdina roba |