Do české distribuce ho uvede společnost Falcon 23. února pod názvem Gejša, stejný český titul nese i románová předloha Arthura Goldena, jejíž nové vydání se chystá právě v době premiéry.
Příběh „zapovězené lásky na pozadí historických událostí“ by se měl s největší pravděpodobností objevit hned několikrát na seznamu letošních oscarových nominací, má proto všechny předpoklady: silný příběh, skvělé herecké výkony, působivou výpravu, vynikající hudbu a hlavně mimořádně citlivou režii talentovaného Marshalla, byť se jedná teprve o jeho druhý snímek. Jeho Chicago získalo v roce 2003 šest cen akademie ze třinácti nominací, Marshall měl tehdy za sebou řadu divadelních režií, ale u filmu debutoval.
„Chtěl jsem, aby byl můj druhý film docela jiný než Chicago, měl jsem chuť trochu zariskovat, rozhodně netoužím být fabrikou na úspěšné muzikály,“ svěřil se režisér při rozhovoru, který probíhal stylově vlondýnském hotelu Mandarin Oriental.
Spolu s ním přijeli snímek Gejša do Londýna představit i jeho herci: hvězda filmů Tygr a drak, Hrdina nebo Klan létajících dýk Číňanka Ziyi Zhang a Japonec Ken Watanabe, který je jedním zšesti Asiatů, kteří kdy byli nominovaní na Oscara (za Posledního samuraje).
„Herce jsem hledal po celém světě, chtěl jsem opravdu ty nejlepší. Nemám sebemenší problém s tím, že titulní roli hraje Číňanka, v tom je přeci podstata herectví - Egypťan může skvěle zahrát Rusa, pokud je dobrý herec,“ prohlásil Marshall. Narážel tím na snímek Davida Leana Doktor Živago, který byl jednou zjeho inspirací.
Šestadvacetiletou Ziyi si vybral do hlavní role mimo jiné i proto, že studovala tanec. Bez baletní přípravy by nebylo možné, tak pohybově specifickou roli zvládnout. Ziyi, která stále žije s matkou v Pekingu, si dokázala osvojit tanec na vysokých koturnech stejně suverénně jako před tím bojové scény z akčních filmů.
Ken Watanabe přirovnal Marshallův snímek k zážitku ze sledování opery: „Je stejně silný emocionální zážitek, navíc je tu nádherná hudba a kostýmy, jako v opeře.“
Na zfilmování Goldenova bestselleru pomýšlel i Steven Spielberg. Nakonec prý ale uznal, že Marshall se pro látku hodí víc než on. Marshall skutečně projevil mimořádný cit pro rituály gejš a dokázal je natočit s nevšední výtvarnou poetikou, smyslem pro detail a každé gesto. Bezpochyby mu v tom byla nápomocna i jeho sexuální orientace a zkušenost tanečního choreografa.
„Nastudoval jsem si o gejšách naprosto všechno a mnoho jsem jich poznal osobně, některé nám dělaly odborné poradkyně. Některé si dokážou tělo omotat několika vrstvami kimon, udělat si složitý účes a neuvěřitelný make-up za čtyřicet minut. Ty nejlepší si vydělají i tisíc dolarů za dvě hodiny,“ říká Marshall. Ve filmu se snažil zachytit skutečnou podstatu profese gejši, která je často vnímaná zkresleně. „Především je to ale nadčasový milostný příběh,“ uzavřel rozhovor režisér.
