Děj se točí kolem zdánlivě nevinného vyšetřování detektivního případu ze sousedství, jenž pro Christophera rozkryje záhadu, která mu zásadně promluví do života.
Román Podivný případ se psem byl zvolen knihou roku 2003 v rámci prestižní Whitbreadovy ceny. Jeho dramatizovaná verze se stala senzací v londýnském West Endu, kde získala sedm Cen Laurence Oliviera včetně trofeje pro nejlepší hru roku. Zabodovala i na Broadwayi v New Yorku.
Nostalgická komedie
Spolurežisér Martin Kukučka označuje hru jako nostalgickou komedii. „Sledujeme také tak trochu detektivku, nicméně především jde o příběh jednoho dospívání. A protože hlavním hrdinou je autista, máme zprvu pocit, že jeho dospívání musí být v něčem zvláštní, ale nakonec pochopíme, že jeho prožitky jsou dost podobné těm našim,“ řekl po dnešní generálce. Hlavní hrdina příběhu poprvé opouští bezpečí domova, otevírá se před ním velký svět a on zjišťuje, zda tuto cestu ustojí. V jejím průběhu dozrávají křehké vztahy mezi synem a otcem, synem a matkou, žákem a pedagogem a v neposlední řadě dochází k řadě komických setkání.
Hlavní hrdina Christopher má od autora předepsanou konkrétní diagnózu - Aspergerův syndrom. „Představitel Christophera Jan Cina se mě hned na začátku ptal, zda má chodit mezi lidi s tímto syndromem a poznat se s nimi, ale my to nechali na něm. Scénář, respektive knižní předloha, jsou už tak konkrétní, že víc jsme ani vědět nepotřebovali,“ dodal Trpišovský.
Podle obou režisérů je v této hře velké množství obrazů a metafor, které propojují náš „obyčejný“ život se životem tohoto syndromu. Tomu je přizpůsobena scénografie: do bílé kostky, představující mysl hlavního hrdiny, vkládají inscenátoři jednoduché věci, které vytvářejí organizaci Christopherova světa.
„Na hře i na knížce mě fascinuje, jak jsou napsané hravě. Nejde o naučný text o autismu - toto téma je v nich podáno skrze jednoduché věci,“ podotkl Kukučka. Líbí se mu, jak je celý svět hlavního hrdiny popsán na drobných detailech. Výsledkem podle něj není ani těžké drama, ale ani třeskutá veselohra.