To je jen takový banální seriál britského střihu, žádná První republika... :) Vlastně tam nejde o nic, ale skvěle ilustruje úpadek anglické šlechty a vzestup občanské společnosti na konci imperiálního rozmachu v reáliích jednoho panství - tedy stejná doba, ale o poznání větší rozpočet a dotažené detaily, jejichž nedostatky v české verzi skvěle vystihla paní Kulhánková.
Vojáci v první světové jsou nažehlení a čisťoučcí (asi mají pojízdnou Feldputzerei) a tak vykrmení, že na nich praskají uniformy. Stejně vykrmený je i podolský proletariát, který má po válce kvůli podvýživě kapat na chřipku jak mouchy.
Voják zasažený yperitem po týdnu nemá ani stopy po poleptání a vypadá jak manekýn. Záhadným způsobem se octne v Praze o měsíc dřív, než dorazili první legionáři.
Ačkoliv koncem války se odvody vztahovaly na všechny muže od 15 do 50, mají Valentovi doma sbírku boje i jiných činností schopných chlapíků, včetně toho slizkého advokáta (ten se ve skutečnosti nejmenuje Benoni, nýbrž Slepička).
Z oken létají portréty Franze Josefa, ačkoliv tu dobu už byl 2 roky císařem Karel.
V době vyhlášení samostatného státu zdaleka nebylo jasné, zda bude mít formu republiky.
Pubertální Valenta v roce 1918 cituje šifrované Máchovy deníky, které byly zveřejněny až v roce 1935.
Advokát oslovuje dcerušky z lepší rodiny "holky" a mamince tyká. I maminka dcerám říká "holky".
Výrazy "na plech", "kadibudka", "kopačky" a další se v tu dobu nepoužívaly a zní jako pěst na oko.
Hudba je buď jazz, který pochází z pozdější doby, nebo současná instrumentálka.
Valenta zachází s majetkem Léblových jako s vlastním (ve vile nedá mladému Léblovi ani vlastní kamrlík a Škvor od něj chce kupovat pozemky Léblových). Kromě toho vila stála 8 let prázdná, což u tak dobrého hospodáře jako je Valenta nesedí.
popisovatel první republiky? Byť ji nepamatuji, soudím, že to byl Karel Poláček. Já jím popisované reálie vidím! Jedinou větou dokáže to, na co jiní potřebují stránku. Třeba jak popisuje v malém odstavečku v Hostinci u kamenného stolu neděli. Najděte si to a seriál netřeba. První republika, to nebyli jen továrníci, tenis, dámy s dlouhými špičkami a turbany, pan sekční šéf z ministerstva či Masaryk na koni v Lánech. První republika, to byli také nezaměstnaní, to byl také Žižkov, periférie, dřina na poli, korupční aféry,skandály, bída a občas i pro někoho hlad...
Poláček je skvělý, a přidala bych k tomu taky třeba Čapkovy Povídky z jedné a druhé kapsy.
objektivně hodnotit seriál, když zhlédl teprve jeho 1/22 ? Seriál Vyprávěj (od stejných autorů) jsem hodnotil ( jako pamětník) velmi pozitivně. Teprve teď při opakovaném sledování tam shledávám chybičky, kterých jsem si dříve nešiml. Ale asi nejsem divák na dostatečné kulturní výši a měl bych se raději dívat na Velkolepé století a podobné "historické" zpotvořeniny ...
Není třeba sníst celé vajíčko, abyste poznal. že je zkažené.
jako by se herci báli, aby na scénu nevyjel zvědavý invalida Karásek aby se chtěl na něco přeptat.
Scénárista prostě ví, jak si ušetřit práci.
Zatím dobrý začátek českého seriálu - žádné Panství Downton
Ale panství Downton (první řadu jsem viděl, z dalšího jen málo) není ničím jiným, než banálním seriálem britského střihu.
Na rozdíl od té české parodie je ovšem profesionálně udělané od scénáře po kostýmy a historické reálie.
mám jednu radu: Chce-li někdo vidět, jak to bylo za první republiky, ať se podívá znovu na Hříšné lidi města pražského s p. Marvanem a spol. Na tomto seriálu mne fascinuje, jak s minimem rekvizit, interiérů a exteriérů dokázal režisér Sequens vystihnout atmosféru první republiky. Stačil kratičký monolog rady Vacátka s pár "rakousko-uherskismy" a bylo vše jasné. Četnické humoreskly se mně zdály již moc křečovité, měl jsem neustále pocit, že se mně jako divákovi neustále připomíná, někdy i zcela zbytečně, kdy se děj odehrává. Rekvizitami, oblečením, interiéry.... Bojím se, že u První republiky to bude podobné.
Presne to si myslím aj ja. Keď sa natáčal tento seriál, tak tí ľudia si dobu prvej republiky ešte pamätali, zažili ju na vlastnej koži - aj keď len ako deti či mladí ľudia.
V Četnických homoreskách pôsobil na mňa zvláštne mix dobových rekvizít a dnešného správania a konania hlavných postáv. Na môj vkus to bolo príliš dynamické - v duchu dnešnej dynamickej doby. Ale atmosféra prvej republiky určite taká rýchla nebola.
Možná je příliš odvážné hodnotit nový seriál už po shlédnutí jeho prvního dílu. Řekl bych ale, že titulek článku bude asi výstižný. Něčeho nového a překvapivého se tu nejspíše nedočkáme.
To mne spíše zaujal nový volný cyklus příběhů Škoda lásky.