Dokumentaristka Laura Poitrasová je držitelkou Oscara za snímek Citizenfour: Občan Snowden. Film Všechna ta krása a zabíjení, s nímž v roce 2022 zvítězila na benátském festivalu, je také prodchnutý aktivismem – tentokrát uměleckým, jehož zdroje a sílu přesvědčivě představuje prostřednictvím příběhu Nan Goldinové.
Název snímku evokuje možná úryvek z básně nebo eseje, ale pochází z lékařského zápisu o reakci starší sestry Nan Goldinové Barbary na Rorschachův test. Barbara spáchala sebevraždu, když byla po neshodách s rodiči hospitalizovaná v psychiatrické léčebně.
Nan Goldinové bylo tehdy jedenáct let a ji samotnou rovněž čekalo putování po různých zařízeních a pěstounských rodinách, protože její rodiče (jinak docela slušní středostavovští občané) si se svobodomyslností svých dcer nevěděli rady.
Čeští herci coby náckové jak z Alles Gute. Pokus o koprodukční drama z Terezína nevyšel |
Katastrofa, jejíž původ Nan mnohem později nachází v psychickém zranění své matky způsobeném zneužíváním v rodině. Zároveň šlo o silný impulz k tomu, aby traumatizovaná Nan začala pořizovat fotografie: jako pomoc vlastní paměti, která často hovoří o věcech, o kterých jiní mlčí nebo je nechtějí vidět.
Dokument Laury Poitrasové se s Nan Goldinovou postupně, ve spojitosti s jejími vždy velmi osobně pojatými uměleckými sériemi, vrací k různým etapám jejího života – od traumatu z rodiny a osudového sestřina odkazu přes zakotvení v komunitě přátel až po éru, kdy se stala renomovanou umělkyní vyhledávanou nejprestižnějšími galeriemi.
Nan Goldinová v dokumentu Všechna ta krása a zabíjení (2022)
Síla jejího umění přitom vychází ze zkušeností, které by mnozí považovali za nepřijatelné, včetně práce v nevěstinci. Prostředí newyorské nezávislé umělecké scény v 70. letech a dalších dekádách z dokumentu vystupuje plasticky a bez příkras, se silným důrazem na lidskou stránku zranitelné a emotivní, zároveň ale odolné a soudržné komunity, mj. krutě postižené epidemií AIDS.
Všechna zranění a tragédie vedou k novým vzepětím, ke vzdoru, protestu a umělecké akci a ústí v podivuhodný proces, jímž se z kontrakultury stává respektovaný a vlivný fenomén a z okrajové tvorby prezentované původně v bytech a klubech nezpochybnitelný artefakt.
Pryč se Sacklerovými
Všechna ta krása a zabíjení
Premiéra 2. listopadu 2023 |
Tady se ujímá slova současná rovina dokumentu: ta líčí zapálený boj Nan Goldinové a jejích přátel proti miliardářské rodině Sacklerů, jejichž peníze přijímaly slovutné galerie po celém světě, leckdy po nich i pojmenovávaly části svých expozic. Zároveň ovšem byli Sacklerové majiteli farmaceutické společnosti Purdue Pharma, jejíž produkt OxyContin se zásadně podílel na tzv. opioidové krizi, jež si ve Spojených státech vyžádala statisíce životů.
Nan Goldinová, jíž se tato krize osobně dotkla, se s vervou zapojuje do protestních akcí, které dostávají galerie pod tlak, aby spojení se Sacklerovými ukončily. A galerie, jež se pyšní díly umělkyně, která se zároveň ve dvoraně přetlačuje s ochrankou, nemají moc prostoru pro lavírování. Je to fascinující podívaná.
