Ladění desky nazvané Horská Lesní Ekologická Tvá Živá Dospělá Krabičková Smutná Šťastná ovšem překvapí jen toho, kdo zná Ivu Pazderkovou z televizních estrád nebo jako stand-up komediantku v její neodolatelné roli Blbé blondýny. Ale už třeba návštěvníci Divadla Na Fidlovačce tuší, že je schopna ztělesnit i charakterní postavu. A samozřejmě, posluchači hudebního debutu Ivy Pazderkové Ukulala z roku 2013 vědí, že její písničky, ke kterým si píše hudbu i texty, rozhodně nejsou žádná řachanda.
„Když jsem svoje písničky poslala k poslechu jednomu rozhlasovému dramaturgovi, odepsal mi, že je čekal ,blonďatější‘. Počítám, že takhle bude reagovat 99 lidí ze sta, ale já si nemohu pomoct, v jádru jsem vlastně smutný člověk,“ říkala Pazderková už v souvislosti s minulou deskou. Apro tu aktuální to platí neméně.
To samozřejmě neznamená, že by si měl po poslechu alba Ivy Pazderkové podřezat žíly. Spíš by prostě neměl očekávat něco jiného, než mu interpretka nabízí. Pazderková sama mluví o tom, že její hudební činnost je pro ni ze všech složek veřejného působení tím nejintimnějším, nejosobnějším. To je ostatně zřetelné i z toho, že ji vlastně jako zpěvačku a písničkářku doposud zná asi jen malé procento fanoušků.
Pochopitelně, že by pro ni bylo nejjednodušší nechat si od někoho složit „pár veselých pecek“, k tomu si napsat „blondýnovské“ texty, nechat nahrávky vyprodukovat podle momentálního masového vkusu – a úspěch by byl zaručen. Dodejme však, že by to byl trochu pochybný úspěch. A rozhodnutí jít za svou hudební vizí nekompromisně, bez ohledů na „masové očekávání“ a na takové podružnosti (pro mnoho „umělců“ ovšem zcela prvořadé úkoly) jako je hratelnost v komerčních rádiích, je první z věcí, které je třeba v souvislosti s tímto albem kvitovat.
Práce s detailem
Nové album je stejnou měrou albem Ivy Pazderkové jako producenta a multiinstrumentalisty Josefa Štěpánka a jeho muzikantského týmu. Je třeba připomenout, že Pazderková svoji chuť a schopnost vyjadřovat se písničkami objevila vlastně pod jeho vlivem, v době, kdy byli partnery v osobním životě. Přestože ta doba pominula, hudební partnerství jim zůstalo a dále vzkvétá. Štěpánkova ruka je na desce znát od začátku do konce.
Už v tom, že stylově patří přesně tam, kde se Štěpánek pohybuje léta. Totiž někam mezi alternativní folk a indie pop. Štěpánek je brilantní akustický i elektrický kytarista a hráč snad na všechno, co má struny (v případě tohoto alba také pedálová steel kytara nebo oktávová mandolína), ale i nápaditý aranžér se smyslem pro pozoruhodné detaily. Spojení obojího pak vytváří atmosféru nahrávky, jež vzniká propojením elektrických, často značně efektovaných kytar či kláves, s čistě akusticky sejmutým kontrabasem, bicími nebo akustickým klavírem.
Posluchač si může Štěpánkovy filigránské drobnosti vychutnávat nejen díky tradičně dobré práci zvukaře Michala Pekárka, ale především díky angažmá doslova hvězdné doprovodné kapely, jejíž jádro se Štěpánkem tvoří jazzoví hudebníci, basista Jaromír Honzák, bubeník Roman Vícha a klávesista Jan Steinsdörfer.
Puškinův morytát
Nejlepšími místy, kde zapadá produkce a hráčská složka dohromady s písničkou „jako takovou“, tedy její stavbou, melodií, textem a Pazderkové interpretací, jsou písničky Lesní, Živá, Krabičková, Smutná a Šťastná. Mohla by k nim patřit i Dospělá, nebýt nešťastně posazených a dost rušivých prodloužených samohlásek v refrénu (jaaara, žiiivotu).
Kupodivu velmi silný je i duet Pazderkové s Tomášem Klusem v písni Tvá – zpěvák omezil na minimum svoji nesnesitelnou „hýkavou“ manýru a domilostného textu se položil docela autenticky. Naopak trochu přes čáru je finále téhle melodicky nejsilnější písně celé desky, kde je dramatičnost vygradována přece jen nad uvěřitelnou laťku.
Specifickou položkou alba je Černý šál, jejíž název není v názvu alba, protože je to zhudebněná báseň Alexandra Sergejeviče Puškina v překladu Hany Vrbové. Zahraný i zazpívaný je tentomorytát velmi dobře, ale z kontextu alba vyčnívá. Asi má sloužit jako předěl (rozhodně ne oddechový), je zařazen přesně doprostřed, ale přece jen by mu asi slušel jiný projekt než toto vlastně docela koncepčně působící a v mnoha ohledech příjemně překvapivé album.
