Středa 17. dubna 2024, svátek má Rudolf
130 let

Lidovky.cz

Kultura

RECENZE: Very well, Mister Wells! Skutečnost není tak snadno spočitatelná, jak si člověk myslí

H. G. Wells - Strůjci nových časů. foto: KNIHA ZLÍN

PRAHA - V nakladatelství Kniha Zlín vydali druhý svazek sebraných povídek anglického spisovatele Herberta George Wellse (1866–1946). První (Vynálezci zázraků) vyšel loni, třetí, ten finální vyjde zřejmě napřesrok.
  12:00

Letošní titul se jmenuje Strůjci nových časů a sešlo se v něm osmnáct textů, napsaných v době, kdy byl Wells literárně na špici: na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Žánrově nejde vždycky o povídku, dvakrát přijde ke slovu novela. A právě ty novely (Příběh doby kamenné a Příběh dnů příštích), pojaté jako diptych, jako texty do značné míry komplementární, mohou dát o Wellsově drobné próze dobrý pojem.

Mračno v šatech

Ty názvy jsou možná až příliš návodné, témata vyplují na hladinu obratem: rekonstrukce toho, co bylo, plus výhled na to, co možná jednou přijde. Samozřejmě s dějově nabitou příběhovou linkou, ovšem ověšenou řadou prvků odjinud: nejen z historie, ale taky ze sociologie, psychologie, filozofie, kultury, vědy a techniky. Na jedné straně příběh z doby, kdy se rodila řeč, kdy člověk začínal pracovat s ohněm a vyráběl první zbraně, aby zkrotil přírodu.

Na druhé straně pak rozvitá etuda z budoucnosti, hyperkorektní a zvláštně aseptické, kdy je příroda dávno odbourána jako nepotřebná kulisa a člověk totálně odlidštěný, zbavený emocí i svobodné vůle. Orwell se měl kde učit. A jeho potenciální učitel se tu projevuje v celé své kráse: jako vzdělanec širokého záběru i jako spisovatel značného talentu. Vidí jasně, co je člověk zač: odkud přišel a kam se svou civilizací jednou dojde.

Wells byl kritik a skeptik. Možná proto, že ho zrodila společnost, která o sobě vůbec nepochybovala a měla za to, že dosáhla na samý vrchol lidských možností. Británie byla v poslední třetině devatenáctého století impériem globálního formátu. Oficiálně byla sice u moci královna Viktorie, ale v reálu kraloval někdo jiný – rozum. Vypočítavý, vychytralý, cynický a neslitovný.

Wellsovi brzy došlo, že tohle nemůže fungovat dlouho. Proto jen málokterá z jeho povídek končí vesele. Proto řada vynálezů, které předjímavě popisuje (od bezpilotního letounu po bezdrátový přenos obrazu a zvuku), své tvůrce zahubí. Na všechny čeká krach: ať jde o celý plán, nebo jemný detail. Jednou se na Zemi řítí „planeta Melancholie“, aby provedla finální zúčtování, jindy chce distingovaný tlusťoch z klubu zhubnout, ale popletou se mu kategorie: místo nadbytečných kil ztratí tíhu, takže se vznese ke stropu jako „mračno v šatech“.

Do života

H. G. Wellsovi je třeba přiznat nejen trefnost, pokud jde o kritiku neohrabaného lidského počínání na Zemi, dneska stejně aktuální jako na sklonku předminulého století, ne-li víc – ale taky smysl pro humor. Ten Angličan je mimořádně vtipný!

Vidí sice za kopcem neradostné zítřky, tuší na obzoru „války světů“, ale přesto svá vyprávění nadlehčuje komikou. A navíc volí její reflektovanou verzi, nikoli útočnou, agresivní ironii, která by se mohla zdát první po ruce. A ještě něco, vlastně to nejdůležitější: Wells vrací do oběhu metafyziku, která odkazuje rozum do patřičných mezí. Ať jde o motivy pohádkové, duchařské nebo prostý přelud, zdání.

Skutečnost není tak snadno spočitatelná, jak si civilizovaný člověk myslí. Má spoustu barev a vrstev, má líc i rub – a redukce se nevyplácí. Co se ale vyplácí, je přečíst si Wellse povídkáře. Jako spisovatel se ani po století neztratí. A navíc se dobře hodí do života.

H. G. WELLS: STRŮJCI NOVÝCH ČASŮ

Přeložili: Zdeněk Beran, František Gel, Markéta Musilová a Vladimír Svoboda, vydalo nakladatelství Kniha Zlín, Praha 2019

Autor:

Kdy dát dětem první kapesné a kolik?
Kdy dát dětem první kapesné a kolik?

Kdy je vhodný čas dávat dětem kapesné a v jaké výši? To jsou otázky, které řeší snad každý rodič. Univerzální odpověď však neexistuje. Je ale...