Na výstavě s názvem „Abychom znovu uviděli hvězdy“, která existuje pouze ve virtuální podobě, je prezentován online soubor 88 digitalizovaných kreseb doposud přístupných pouze badatelům. U příležitosti významného výročí bude výstava dostupná na webových stránkách Uffizi po celý „Dantův rok“ 2021.
  |
Federico Zuccari vytvořil ilustrace interpretující Božskou komedii mezi lety 1586 a 1588 během svého působení na španělském dvoře, kam odešel na pozvání krále Filipa II. Ke každé kresbě doplnil Dantovy verše a připsal vlastní komentáře, které doprovází kresby i v aktuální online verzi. Svázané dílo věnovala do sbírek Uffizi kurfiřtka falcká Anna Marie Luisa Medicejská v roce 1738. Zuccariho vynikající dílo bylo vystaveno doposud pouze dvakrát, poprvé ještě v „knižní“ podobě v roce 1865 ve Florencii u příležitosti oslav šestistého výročí Dantova narození. Florencie tehdy oslavovala nejen výročí narození autora Božské komedie, který napomohl k jazykové jednotnosti, ale i to, že se stala hlavním městem sjednocené Itálie.
Ilustrace nevznikly na objednávku
S Florencií byl úzce spjat také Federico Zuccari – architekt, autor traktátů a především malíř – který se tu sice nenarodil jako Alighieri, ale vytvořil tu své nejznámější dílo: freskovou výmalbu kupole dómu s námětem Posledního soudu. Fresky v kupoli Santa Maria del Fiore, na kterých pokračoval po zesnulém Giorgiu Vasarim, dokončil v roce 1579.
Stejně jako na freskách v dómu, také v pozdějších ilustracích k Božské komedii vytvořil Zuccari nespočetné množství ženských a mužských figur. Fakt, že ilustrace nevznikly na objednávku, vedl k domněnce, že v kresbách našel během pobytu ve Španělsku rozptýlení a útěchu. Dantovo literární dílo ho povzbuzovalo a práce na ilustracích ho pravděpodobně nejen „vytrhávala“ ze stesku po domově, ale snad mu byla i útěchou při zklamání, které zažíval, neboť v Escorialu nebyl oceněn podle svých představ.
Zuccariho kreseb bylo původně o jednu více, originál úvodní kresby s portrétem Danta Alighieriho se však nedochoval, byl ze svazku vyjmut už v 17. století a nahrazen kopií. Jako předlohu pro básníkův portrét použil Zuccari o půl století starší olejomalbu od Agnola Bronzina, který namaloval básníka sedícího s velkou otevřenou knihou natočenou směrem ke čtenáři.
V Božské komedii vystupuje sám její autor, kterého provází nejprve Peklem a Očistcem básník Vergilius, následně pak Rájem mladá žena jménem Beatricie, Dantova tajná láska, kterou poznal ve své rodné Florencii. Ilustrace k jednotlivým cyklům se liší počtem, rozměry i použitou technikou. Dante a jeho průvodce Vergilius se v jedné ilustraci často objevují několikrát, dějem doslova procházejí. Autor tak umocnil jejich přítomnost a zdůraznil jejich zaujetí.
K interpretaci Pekla Federico Zuccari vytvořil necelé tři desítky narativních ilustrací, které vznikly kombinací červenohnědé rudky s černou křídou. Očistec obsahuje 49 perokreseb hnědým inkoustem. Zatímco v ilustracích k předchozímu Peklu se občas objeví krátký nápis, v Očistci jsou přímo do kreseb vepsány Dantovy verše. Očistec v podobě hory se jako jediný nachází na zemi, scény jsou proto osvětlovány denním světlem a technika perokresby ho tak dobře odlišuje od dvou nepozemských světů, Pekla a Ráje. K závěrečnému Ráji vytvořil nejméně ilustrací, je jich pouze 11 a nakreslil je převážně rudkou. Také v Ráji jsou verše zakomponovány do jemných kreseb, jednotlivé scény – vkreslené do kruhu – obklopuje psaný text.
Stejně jako Dantova Božská komedie jsou také Zuccariho ilustrace na webových stránkách Uffizi rozděleny do tří částí, které se samostatně načítají. Za přednost a výhodu virtuální výstavy lze považovat to, že digitalizované kresby je možné obdivovat bez časového omezení a jejich vysoké rozlišení navíc umožňuje v dostatečné kvalitě zobrazení poutavých detailů.
„A RIVEDER LE STELLE“ |
