Lidovky.cz: Režii na FAMU jste studoval na přelomu 40. a 50. let, v dost nehostinné době. Jak na konec demokracie a roky vrcholného stalinismu vzpomínáte?
Ať se dělo co se dělo, pro mě bylo to nejhlavnější stát se režisérem. A nejenom nějakým obyčejným, jen tím nejlepším a opěvovaným!
Lidovky.cz: Povedlo se?
Na letošním festivalu v Jihlavě jsem si to ověřil. Viděl jsem tam asi dvanáct svých šedesát let starých dokumentů. Skoro na všechny se dalo koukat, měly co říct i dnešnímu obecenstvu.
Lidovky.cz: A vaše celovečerní filmy?
