Falstaff skončil s mocně odmítavým bučením vůči inscenačnímu týmu Christopha Marthalera jako propadák. Na premiéře Řeckých pašijí Bohuslava Martinů se po chvíli ticha, v níž dozníval závěr této opery, strhl potlesk, který přerostl do více než desetiminutových ovací vestoje.
Dokonce předčily nadšené přijetí loňské skvělé salcburské inscenace Janáčkovy Káti Kabanové v hudebním nastudování Jakuba Hrůši a režii Barrieho Koského. Emoce, které Řecké pašije díky hudebnímu nastudování Maxima Pascala, režii Simona Stonea i výkonům sólistů vyvolaly, byly silné.
Některým dokonce nezadržitelně tekly slzy, když při závěrečné scéně Řeckých pašijí Kateřina klečí nad exkomunikovaným mrtvým Manoliem, protože proti vůli bohatých své obce chtěl pomáhat běžencům, zatímco exulanti vyhnaní tentokrát svými soukmenovci za zpěvu Kyrie eleison odcházejí hledat jiné útočiště.
