„Jako oheň a voda,“ zaznívá často ve spojení s režiséry, kteří tvoří divadelní duo SKUTR. Z Martina Kukučky prýští živelná energie a entusiasmus, Lukáš Trpišovský je zdvořilý přemýšlivý filosof. Jsou to ale právě jejich rozdílné povahy, díky nimž se jim, na české divadelní scéně nevídaně, daří tvořit v tandemu a společná práce je nepřestává bavit ani po celých osmnácti letech. Možná i díky tomu, že neustále zkoušejí něco nového. Když dokončí činohru, pustí se potom třeba do opery nebo baletu. Z jejich repertoáru si vybere fanoušek jakéhokoli žánru. Naposledy ale vsadili na klasiku a letošní Letní shakespearovské slavnosti na Pražském hradě odstartovala jejich adaptace Shakespearovy Bouře. Po bouřlivých prázdninách se duo těší na novou divadelní sezonu, kterou jako členové uměleckého vedení zahájí v Divadle v Dlouhé.
Zažili jste v životě nějaké osobní bouře?
Martin Kukučka: Musím zaťukat, ale neměl jsem v životě velké komplikace. Jinak se ale bouřím permanentně. Baví mě lehce narušovat společenský řád.
Lukáš Trpišovský: Jedna přišla se čtyřicítkou. Tu jsem si opravdu prožil. Člověku najednou dojde, že už není na co čekat, a pokud chce něco realizovat, měl by se do toho pustit a nelelkovat dalších dvacet let.