Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Nejlepším řešením smír. Soudy nikam nevedou, říká o sporu o epopej Hana Třeštíková

Je to moje priorita, říká o hledání místa pro epopej Hana Třeštíková foto: Wikipedia

Radní pro oblast kultury, výstavnictví a cestovního ruchu hlavního města Prahy Hana Třeštíková tvrdí, že nejlepším řešením ve sporu s Johnem Muchou o epopej je smír. Jedině tak se vyloučí riziko, že by o dílo mohlo město přijít.
  5:00

Dát epopej do Savarinu? Za to bych se jako vnučka Alfonse Muchy musela stydět, říká Jarmila Plocková

Lidovky.cz: Proč se město Praha už dál nesoudí o svůj majetek – Slovanskou epopej, navíc když na jeho straně stojí druhá dědička Muchovy pozůstalosti, dcera Jiřího Muchy Jarmila Plocková?
Co se sporu o epopej týče, vždy je nejlepším řešením smír. Soudy nikam nevedou, to jsme viděli v uplynulých desítkách let. Nikdo nedokáže zaručit, jak by celá záležitost mohla dopadnout s ohledem na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1, který vyhověl žalobě příbuzného malíře Alfonse Muchy na určení vlastnictví. Praha by tak mohla o epopej přijít a bylo by nezodpovědné takové riziko podstupovat. Proto volíme cestu dohody.

Lidovky.cz: Proč se ale město dobrovolně zbavuje možnosti s dílem, které mu patří, svobodně nakládat a proč ustupujete Johnu Muchovi, jehož nárok je sporný? Vždyť dílo jeho předek nikdy nevlastnil.
Od nástupu na magistrát bylo mou prioritou zajistit pro Slovanskou epopej jasné řešení. Proto jsem zahájila jednání s odbornou veřejností i potomky Alfonse Muchy a nakonec jsme našli shodu také se zástupci politických klubů včetně opozice. Epopej je chlouba Prahy a její osud se tak už nyní nebude měnit s každou novou politickou reprezentací. To považuji za obrovský krok vpřed.

Lidovky.cz: Podzemní prostory Savarinu ale také neodpovídají požadavku stanovenému před sto lety. Proč město epopej neumístí v secesním Průmyslovém paláci nebo na Zbraslavském zámku?
Pro hledání finálního domova epopeje Institut plánování a rozvoje vypracoval studii, v níž vytipoval lokality na území hlavního města. Průmyslový palác se do užšího výběru nedostal, stejně jako zámek na Zbraslavi. Důvodů je řada, jsou podložené fakty a v kostce lze říci, že se na to ani jeden objekt prostě nehodí. Navíc by nesplnily Muchovu podmínku vystavění zcela nového pavilonu speciálně pro všech dvacet pláten tohoto slavného cyklu.

Lidovky.cz: S dotčenými stranami (Mucha, Crestyl) jste uzavřeli smlouvu, z níž vyplývá, že budete platit v Savarinu komerční pronájem soukromému majiteli. Není to přece jenom nehospodárné?
Dočasné umístění v paláci Savarin je zároveň jediným řešením, které povede k ukončení soudního sporu, což by mělo nastat, ještě než se zde plátna vystaví. Ekonomika tohoto kroku je samozřejmě také důležitá. Město bude sice v Savarinu platit nájem, ale současně bude mít podíl na procentech z tržby.

Památkáři podmínky Savarinu nezkoumali

Národní památkový ústav zatím o podmínkách umístění Slovanské epopeje v Savarinu nerozhodoval. Podle Jana Holečka, vedoucího odboru péče o památkový fond NPÚ, tato jednání teprve začnou. „Umístění epopeje vychází z dohody mezi investorem a hlavním městem. Samotné rozhodnutí, kde bude epopej umístěna, je věcí vlastníka – hlavního města Prahy. Základním zájmem NPÚ je její umístění v takovém prostoru a takovým způsobem, který splní náročné požadavky na instalaci tak významného díla. To se týká klimatických nároků, požadavků požární ochrany, snadné manipulace s dílem a podobně,“ vysvětluje a dodává, že objekt, který vznikne ve vnitrobloku Savarinu, je moderní novostavba doprovázená spektrem soudobých technologií. „Stavba má několik podzemních podlaží, které jsou její integrální součástí, jen část z nich bude užívaná jako garáže. V těch epopej samozřejmě nebude,“ upřesňuje.

Holeček také potvrzuje, že historie schvalování rekonstrukce paláce Sylva-Taroucca a především zástavby připojeného vnitrobloku je dlouhá a spletitá. „Zjednodušeně lze konstatovat, že NPÚ návrh zástavby vnitrobloku podle projektu Jakuba Ciglera z důvodu jeho podstatného zaplnění mohutnými a vysokými novými objemy vyloučil. Přesto projekt získal kladné závazné stanovisko odboru památkové péče hlavního města. To následně získal i nový projekt londýnského studia Thomase Heaterwicka, který sice přinesl větší uvolnění prostoru kolem jízdárny, ale ponechal většinu hmot v předimenzované podobě původního řešení. Architektonické řešení je pro Prahu a pro dané místo poměrně problematické.“ Proti projektu se také postavili vlastníci některých sousedních objektů. Holeček říká, že po řadě jednání byl projekt upraven, což se týkalo hlavně objemů a výšek v klíčových místech zástavby vnitrobloku. „Nalezené řešení lze v dané situaci považovat za možný kompromis. Postupně se rozbíhá rekonstrukce samotného paláce Sylva-Taroucca, která je sama o sobě připravena kvalitně,“ uzavírá.