Soňa i ve velmi požehnaném věku oslňovala jako žena, měla jedinečné charisma a se stářím nebojovala, přiznávala je a vlastně se mu vysmívala. Svou energií, duchaplností, která se jí vtiskla do tváře. Když asi v devadesáti nafotila sérii portrétů, nemaskovala své vrásky, a přece byla krásná. Byla patetická a exaltovaná, ale patřilo to k ní, ona si na nic nehrála, mohla si takové postoje dovolit.
Jejich parfémy milovala Soňa Červená i agentka Scullyová. České Pigmentarium vytváří z vůní národní poklady |
Byla světoběžnicí, která se celý život pohybovala ve světových metropolích, ale na svou vlast nezapomněla a češtinu si pěstovala a nakonec se po listopadu 1989 do Prahy vrátila a na jevišti tu zažila další slávu. Vzpomínám na první rozhovor, při kterém zůstala rezervovaná, nebyla typem umělkyně, která se každému otevře, a mně se to tehdy nepovedlo, až později.
To už měla za sebou dokument o strastiplné epizodě svého života, který s ní natočila Olga Sommerová, té se tehdy podařilo najít cestu k jejímu srdci hned na první pokus v roce 2011, teprve pak vznikl její výtečný celovečerní film s názvem Červená (2017).
