Existuje samozřejmě nespočet možností, jak toto nelehké, velmi široké a vlastně poměrně vágní téma pojednat. Padevět jako producent kompilace Země československá, domov můj (?) je nahlíží ze dvou základních úhlů. Uvádí jednak písně, které mají přímý zeměpisný vztah k Čechám, Moravě, Slezsku a Slovensku, jednak – v menšině – písně reagující na společenské a politické události a proudy, jež historii republiky ovlivňovaly, ba přímo modelovaly.
V některých případech se až člověk musí pousmát nad „oslím můstkem“, který k zařazení na kompilaci autora vedl, ale ve všech případech lze přítomnost písní, jichž je dohromady sto šest, pochopit.
Hašlerky
Dominantním jménem meziválečného období je logicky Karel Hašler. Je dobře, že nejsou od něj zařazeny písničky prvoplánové, jež by sice tématu vyhovovaly, ale každý je až příliš dobře zná (“staropražské hašlerky“ typu Po Starých zámeckých schodech nebo Topoly či koneckonců Ta naše písnička česká), nýbrž songy možná méně známé, ať už v autorském podání, nebo interpretaci jiných zpěváků.
Za zvláštní připomenutí stojí dlouhé desítky let „trezorová“ Kampak na nás bolševici v nahrávce sboru Posádkové hudby č. 1 v Brně z roku 1923, v jejímž refrénu se mimo jiné zpívá: „Kampak na nás bolševici, / copak vás to napadá, / vás si každý koupí, / na nás jste však hloupí, / víme, jak ta vaše volnost vypadá!“
Neboli jasný důkaz vylhaných představ, že to meziváleční čeští komunisté „mysleli dobře“ a pouze „neměli informace o dění v sovětském Rusku“, jak nám bývá občas namlouváno. Když tyto informace už na začátku 20. let zjevně měl Karel Hašler, proč ne všichni ti další inteligentní a talentovaní lidé, kteří se nechali komunistickou myšlenkou obalamutit?
Nespočet způsobů
„Zeměpisná“ část obsahu vlastně začíná už vůbec první nahrávkou, kterou je Kde domov můj, zde ve verzi, kdy ještě nešlo o státní hymnu, neboť byla pořízena v roce 1914, a to v poměrně kuriózní dvojhlasé interpretaci Emy Destinnové a francouzsko-alžírského (!) operního pěvce Dinha Gillyho.
A pak už to jde ráz naráz, od Beskyde, Beskyde přes To ta Heľpa a Bitvu o Karlův most až po Láska je láska (odehrává se přece na Petříně...). Samozřejmě, při pohledu na tracklist člověku začnou samovolně naskakovat další písničky, které tu „chybějí“. Branické popěvky Tří sester, Made In Valmez kapely Mňága a Žďorp, Těšínská a Ostrava Jaromíra Nohavici nebo sudetské příběhy Petra Linharta.
Ale způsobů, jak takovouto kompilaci sestavit, je nespočet. A leckteré písně možná ani nebyly k dispozici, jak producent vysvětluje v poznámce: „Když interpret nedá souhlas k vydání nahrávky (...) zůstane i nadále v archivu.“
