Sobota 4. února 2023, svátek má Jarmila
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět knihy jel letos maximum. Knižní festival znovu vyrostl a předvedl i nobelisty

Kultura

  15:30
PRAHA - Letošní ročník knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy se mohutně nadechl. Loni bylo na programu nějakých šest set pořadů, letos o stovku víc. Co nebylo uvnitř, našlo místo venku. Jako host se pak představilo hned sedm zemí Latinské Ameriky.

Nobelisté Herta Müllerová a Mario Vargas Llosa debatovali v rámci veletrhu Svět knihy na téma literatura jako hlas svobody. foto: ČTK

Hispánský živel se přihlásil o slovo už během čtvrtečního zahájení, kdy hlavní pódium rozvibrovaly prudké a halasné bubenické kreace. O Argentině, Brazílii, Chile, Mexiku & spol. pak bylo slyšet vydatně během celých čtyř dní.

Mario Vargas Llosa.
Osobně v Praze. Jak Hertě Müllerové, tak Vargasu Llosovi vyjdou u příležitosti...

A vystoupili nejen ti, kdo byli na programu: pár dní před veletrhem potvrdil účast ten, který loni nakonec odmítl, devadesátiletý Alejandro Jodorowsky, výjimečný hráč fantazijních, vizionářských zápasů na poli literatury, komiksu a filmu. Autor, který po dechberoucí čtvrteční přednášce dobíjel síly na plastové sesli vynesené do srdce Stromovky: on s moudrou hlavou skloněnou, jeho žena s rukou v hřívě jeho stříbrných vlasů.

Pozornost si vysloužili samozřejmě v první řadě nobelisti: křehká, jemně modelovaná Herta Müllerová, která sice nesnáší záři reflektorů a dotěrné novinářské vyzvědače, ale když nakonec kývne, pak to stojí za to: po otázce vteřiny mlčení, protože odpověď nelze střelit od boku, jak se namane, odpověď je třeba odpovědně promyslet, náležitě zvážit, dát jedinou možnou. A Mario Vargas Llosa? Třiaosmdesátník, který je v Česku doma víc než půlstoletí, si slávu zřetelně užíval, koupal se ve vlnách zájmu, čerpal sílu právě z toho zdroje, který by Müllerová nejraději chytla pod krkem.

Mezi jedním a druhým pólem pak oscilovalo počasí: čtvrtek i pátek návštěvníkům přály, levé křídlo, které je už více než dekádu provizorní, stanové, vzalo ovšem za své během sobotního odpoledne, kdy prudký lijavec obratem proměnil polovinu výstaviště v učiněné brouzdaliště. Co s tím napřesrok? Rekonstrukce, výpad směr Letňany?

Vombat na Šibuji

Letošní Svět knihy narazil na svoje hranice. Maximum hostů, maximum pořadů,maximum návštěvníků, maximum mediální slávy. Maximální pestrost: básník vedle knihovnice, komiksář po boku filozofa, literární teoretik u stolu s nakladatelkou knížek pro děti a mládež.

Dál už to nejde. Radovan Auer a Guillaume Basset, šéf podniku a jeho dvorní dramaturg, dokázali, že knižní veletrh a literární festival mají enormní, evropský potenciál, že je lze rozhýbat, oživit, návštěvnicky zatraktivnit – a to nikoli na úkor kvality: žádné buřty s cibulí, pivo za hubičku, kafe zdarma. Kvantita jde ruku v ruce s kvalitou. A to nejen pokud se jedná o hosty, za zmínku stojí i domácí. Třeba Anna Cima, která na Světě knihy dotáhla do finále pěkný hattrick: poté, co v dubnu získala ocenění Magnesia Litera za objev roku, uspěla s románem Probudím se na Šibuji jednak ve dvaatřicátém ročníku Ceny Jiřího Ortena, jednak v Ceně Česká kniha. Japonsko Česku prostě sluší – minimálně v literatuře. A dál?

Pokud loni hrál první housle komiks, pak letos měla navrch literatura pro děti a mládež. Třeba z produkce Baobabu. Průvodce po Irsku (To je Irsko) a San Francisku (To je San Francisco) z dílny legendárního Miroslava Šaška prodloužila po svém Tereza Říčanová – její bedekr zacílil na euroasijskou metropoli Istanbul (To je Istanbul). Anebo Mladá fronta, pro niž připravila dvojice Eva Papoušková a Galina Miklínová pokračování příběhu vombata Jirky, původně bázlivého, ale nakonec hrdinsky profilovaného reprezentanta nadřádu vačnatců; tentokrát pod hlavičkou Vombat Jirka je statečný. Anebo Meander. Cirkusová sestava na cestě vlakem do Zlína? No přece Jaroslav Kovanda plus Nikola Hoření v titulu Cirkus Bruno. Jezevec Chrujda Petra Stančíka a Lucie Dvořákové pošesté? Tentokrát na téma, jak hlavní hrdina s domicilem v lese Habřinci „ostrouhal křen“. Anebo historie „tří trochu praštěných babek“, kterou zapsala Marka Míková (Babky).

Bylo to skvělé

A ohlasy? Jak se na letošním Světě knihy líbilo různým účastníkům literárního provozu z domova i ze zahraničí?

Maďarská bohemistka a překladatelka Flóra Peťovská má jasno: „Magnifique!“ Spisovatelka Kateřina Tučková: „Co se mi na Světě knihy líbí? K nejrůznějším tématům tu zaznívají výrazné hlasy intelektuálů z celého světa – a čeští autoři i čtenáři s nimi mohou poměřovat každoročně svou zkušenost a názory.“ Miroslav Balaštík z brněnského nakladatelství Host: „Z hlediska programu a účasti zahraničních i českých spisovatelů asi vůbec nejlepší ročník, jaký si pamatuju. A zřejmě i jeden z nejnavštěvovanějších. Myslím, že to odráží rostoucí sebevědomí naší literatury i čtenářů.“ Tomasz Zaród z polského nakladatelství Książkowe Klimaty: „Bylo to skvělé. Pro mě, jako vydavatele české literatury v Polsku, nesmírně užitečná věc.“

Právě Polsko bude hlavní hostující zemí napřesrok. A na výměnu pojede Česká republika koncem května 2020 na veletrh do Varšavy. Zatímco polská strana si českou literaturu vyloženě hýčká, o čemž svědčí zhruba tři desítky překladových knih ročně, Češi mají se zhruba třetinovým počtem titulů co dohánět. Po letošním ročníku Světa knihy je velká šance, že brzy doženou.

Autor:

Stop klasickým těstovinám. Vyzkoušejte zdravější špagety Melissa
Stop klasickým těstovinám. Vyzkoušejte zdravější špagety Melissa

Chcete si během pár minut připravit zdravý a chutný oběd nebo večeři? Máme pro vás řešení. Zapojte se do testování a připravte si špagety Melissa,...

Mohlo by vás zajímat