Tohle je náš svět. Lov, sběr a Noam Chomsky v bolestně radostné roadmovie

Režisér Matt Ross (kterého lze momentálně vidět také jako představitele padoucha Gavina Belsona v komediálním seriálu HBO Silicon Valley) prý měl při natáčení snímku Tohle je náš svět jasný cíl: vytvořit zábavný snímek s myšlenkou. „Zlatým grálem – aspoň pro mě – je film, který dokáže být intelektuálně provokativní i emočně silný, zkrátka příjemný způsob, jak strávit dvě hodiny.“ Podle získaných ocenění může být s výsledkem spokojený. Mimo jiné obdržel snímek Tohle je náš svět cenu za režii v sekci Un Certain Regard v Cannes a čerstvě také diváckou cenu v Karlových Varech.

Hlavní hrdina přitom asi není člověk, kterému by většina diváků v běžném životě bezvýhradně fandila. Ben (Viggo Mortensen) se s manželkou Leslie a šesti dětmi uchýlil do divočiny, aby mu zkažená civilizace nerušila jeho svět. Věří v přírodu, lásku, životní sílu a v učení levicového filozofa, společenského kritika a (podle Benových slov) nejskvělejšího filantropa Noama Chomského. Místo Vánoc se proto v Benově rodině rozdávají dárky u příležitosti Chomského narozenin – jistěže ale z principu v jiný den, než je anarchistický intelektuál skutečně má.

Ovšem i když je (alespoň v Benově představě) život rodiny ten nejlepší, jaký může být, zastihujeme ji v hluboké krizi. Leslie, Benova žena a matka jeho dětí, totiž po vleklých psychických problémech spáchala v nemocnici sebevraždu. A je samozřejmě otázka, zda proto, nebo přesto, že jí Ben zařídil takovýto život. Leslieini rodiče jsou přesvědčeni, že Ben je zločinec. Vystrojí Leslie tradiční pohřeb a usilují o svěření vnoučat do své péče. Ben zase trvá na tom, že je potřeba vyplnit Leslieino poslední přání a nepohřbívat ji do země, ale vysypat její popel do odpadu na anonymní toaletě. „Zachránit“ Leslieino tělo vyrazí celá rodina obytným autobusem, zvaným Steve. V bolestně radostné road movie se Ben a jeho malé i dospívající děti střetávají s civilizací a na jedné straně ji (celkem vtipně) usvědčují z přetvářky a úpadku, na druhé straně zakoušejí vlastní odtrženost od běžného života.

Cestou a pak při konfrontaci s prarodiči ovšem také vychází najevo, že děti si vůbec nejsou jisté, zda jim Benova představa o životě tak úžasně vyhovuje. Všichni tak musejí jít do sebe a něco si uvědomit, aby se jim podařilo najít jakýsi schůdný střed (střed pořád hodně vychýlený směrem k levicové alternativě, nutno dodat).

Milí človíčci Matta Rosse mají schopnost budit divácké sympatie také proto, že jejich příběh je vymyšlená pohádka o tom, jak se pod vedením vlastního otce lze naučit nejen skolit jelena, ale také získat vědomosti předčící univerzitní vzdělání. Čeští diváci mohli nedávno vidět podobnou situaci v dokumentu Evy Tomanové Stále spolu. Pro příznivce pravdivé výpovědi je to rozhodně lepší volba.