Před 80 lety začala vycházet v týdeníku Mladý hlasatel Foglarova Záhada hlavolamu. Stvrdila další, už třetí foglarovský subfenomén, můžeme-li použít takové výrazivo. Vedle skautingu (vedení pražské Dvojky, legendárního, stále fungujícího oddílu) a podpory spontánních aktivit dětí (po Foglarově výzvě vzniklo 24 tisíc čtenářských klubů Mladého hlasatele, což je dodnes úctyhodné číslo) sem patří i literární či spíše autorské počiny.
  |
Dobrodružství v temných uličkách
Zeptáte-li se kohokoliv v Česku na Foglara, tak i lidé, kteří o skautingu, čtenářských klubech či většině jeho knih moc nevědí, dost pravděpodobně jmenují Rychlé šípy jako komiks, s nimi spjaté knižní příběhy, legendu Stínadel, vontů, Jana Tleskače s jeho vynálezem létacího kola, hlavolamu zvaného ježek v kleci a tak dále.
Znají postavy Bratrstva kočičí pracky i okřídlené výroky, které sami užívají při té či oné příležitosti. Patří to ke zdejší popkultuře a příslušné hlášky zaznívají i v politice. Třeba kdo je Mirek Dušín a kdo Štětináč či již tradiční otázka z kampaně před volbou Velkého vonta: Volíš Losnu, nebo Mažňáka?
Je tomu 80 let, co Záhada hlavolamu začala vycházet. Od té doby (přes pauzy za stalinismu a normalizace) vyšla ve více než půlmilionu výtisků. Pokud to vše podtrhneme a sečteme, nelze se divit, že se pořádají bilanční akce. Iniciátorem je Skautská nadace Jaroslava Foglara, která dědictví a odkaz „Jestřába“, jak byl a je po skautsku titulován, spravuje.
Souhrnný název zní Záhada hlavolamu 80 let. Nakladatelství Albatros uvedlo na trh již 10. vydání knihy, textově shodné s tím původním, či knihu Josefa Červinky Poselství ze Stínadel, která trilogii ve foglarovském duchu rozvíjí. Především ale nadace spustila „projekt na pomezí venkovní výstavy a rodinné hry“, jak ho sama charakterizuje. Ve zkratce: v uličkách pražského Starého Města, ve čtvrti, jež inspirovala literární Stínadla, budou zájemci přímo „v terénu“ hledat a nacházet nejrůznější artefakty spjaté se Záhadou hlavolamu.
Hra, která potrvá do března
To pojetí má jasnou logiku. Zjišťujete-li, čím si Rychlé šípy, Stínadla, vontové i jejich příběh získali takovou oblibu, narážíte na více odpovědí. Počínaje tou, že za totality měl Foglar a vše kolem něj příchuť zakázaného ovoce (ostatně protektorátní úřady zarazily Mladého hlasatele v květnu 1941, dva měsíce poté, co Záhada hlavolamu stačila vyjít do konce). Další argument je již zmíněné zlidovění různých výroků a hlášek. Nejméně tři generace lidí měly jasno, když se řeklo třeba „nevyzraďme nic, co víme, mlčenlivost chrání nás“.
Ale pak je tu nejsilnější argument. Foglar byl asi první, kdo ve stínadelském příběhu objevil a mladým čtenářům poskytl to, čemu se říká „fenomén městské krajiny“. Když po Listopadu vyšla celá jeho trilogie v jednom svazku, nakladatelství Olympia mu dalo souhrnný název Dobrodružství v temných uličkách.
To je přesné. Ty knihy do značné míry inspirují k tomu, jak společně sdílet dobrodružství a objevování i v době, kdy se zdá, že ve městech již nic takového možné není. A že to může fungovat i v digitální éře, dokládá obliba kešek a keškařů, což je také hra.
Hledání předmětů Záhady hlavolamu – ježka v kleci, Tleskačova deníku, Široka, časopisu TAM-TAM a dalších – v uličkách Starého Města je svým způsobem cosi podobného. Je to hra, která potrvá až do 8. března. Podrobnosti a herní zápisník najdete na internetových stránkách www.rychlesipy.org.
