Vlastimil Harapes, který byl dlouholetým baletním sólistou Národního divadla a později baletní soubor první české scény vedl jako umělecký šéf, zemřel po dlouhé nemoci. Na závěr svého angažmá se stal jako jeden z mála čestným členem Národního divadla, v roce 2016 vstoupil do Síně slávy ND.
„Cítíme hluboký zármutek, neboť odešel významný divadelník, který patřil ve své době k nejlepším tanečníkům srovnatelným kvalitou se světem a který zároveň dokázal svým osobním kouzlem, uplatňovaným v autentické herecké tvorbě, přitáhnout pozornost široké veřejnosti k tanečnímu umění,“ uvedl ve středu ředitel Národního divadla Jan Burian.
Muž, jehož jméno je pro mnohé synonymem českého baletu, po skončení aktivní taneční kariéry našel své místo v muzikálu a činohře, učil a působil i v politice: na podzim 2016 kandidoval do Senátu za ANO. V roce 2012 získal Harapes Thálii za celoživotní taneční mistrovství.
Narodil se v Chomutově a v polovině 60. let absolvoval na Taneční konzervatoři v Praze. Od roku 1966 byl členem baletu ND, kde od roku 1971 působil jako sólista. V letech 1987 až 1989 byl sólistou a šéfem baletu Laterna magika, od roku 1990 pak 12 let působil ve funkci uměleckého šéfa baletu první české scény. V Národním divadle působil do roku 2009.
Veřejnost a umělečtí kolegové se v Národním divadle v minulosti loučili s osobnostmi, které spojily svou profesní dráhu s první českou scénou nebo měly pro českou kulturní scénu velký význam. Letos to bylo rozloučení s herečkou Janou Hlaváčovou, před rokem se zpěvačkou Soňou Červenou. V minulosti se lidé v Národním divadle loučili také například s Vlastou Chramostovou, Václavem Postráneckým, ministrem kultury Pavlem Dostálem, režisérem Otomarem Krejčou, Miroslavem Horníčkem, Jiřím Sovákem, Josefem Kemrem nebo Rudolfem Hrušínským.
