Ornament a výtvarné umění jsou spojenými nádobami, což je také uvedeno v katalogu: „Ornament se jako zdobný detail objevuje ve všech civilizacích a jejich odlišných vývojových stupních a epochách a v nejrůznějších uměleckých oblastech od volného umění a architektury až po textilie či tiskoviny.“
Je tedy nasnadě, že děl tohoto typu je dostatek. Práci s jejich výběrem si mohl autor koncepce ulehčit. Chtěl však vystavit i dostatek netypických prací, které nevznikaly prvoplánově jako dekorativní. Na tvorbě jedenadvaceti umělců ukázal nejrůznější variace ornamentiky.
Díla, jejichž zaměření je evidentní a lehce čitelné, jsou vystavena vedle prací, u nichž je ornament skrytý, umně zapracovaný. Vzniklý kontrast dodává expozici napětí, stírá nebezpečí možné tematické jednotvárnosti.
Múza, která po staletí neztrácí půvab. Mezinárodní výstava Síla květin má i českou stopu |
Mezi autory tentokrát převažují ženy, ornament a zdobnost je jim bližší. Generačně se na výstavě podílejí především umělci středního věku, výjimkou je tvorba studentky Nelly El. Dílo nazvala Throw Your Dictionary in The Fire, evokuje pohled do nitra velkého květu. Jeho útroby skrývají spleť ornamentů vytvořených mnoha odstíny červené a růžové.
Další mladá umělkyně Phila Primus sestavila z téměř padesáti malých čtverců blýskavý nápis. O své instalaci výstižné říká, že je to skleněné scrabble. Dílo je důmyslné a velmi efektní. Jeho náročné technologické zpracování, včetně skla lepeného UV světlem, zvládá autorka sama.
„Jsem sběratelkou vzorů různého původu, často z přírodního materiálu. V každé kazetě je zrcadlová plocha a na ní vrstvené transparentní folie potištěné právě těmi vzory,“ přibližuje svoji instalaci, která navíc v horizontální i vertikální linii tvoří nápis Phila Primus.
Erotika s exotikou se pak prolíná v akvarelech Jany Šárové. Výjevy připomínají asijskou kulturu, ornament je v nich vykreslen velmi precizně a v detailu. Modrý déšť Václava Siky vychází naopak z českého prostředí, z umělcova zájmu o chodské kroje.
Ornament
|
Expozice nepostrádá ani exkurz do tvorby podstatně starších výtvarníků. K těm patří Dalibor Chatrný, jeho koláž Bez názvu z roku 1969 je netypickou ukázkou Chatrného díla. Umělec, u něhož by málokdo předpokládal, že se zabýval i ornamentem, udělal v 60. letech koláže ze starých tapet, kde je zdobnost velmi patrná.
Dále je to Kateřina Černá, autorka vystavila asambláž nazvanou Panenka. Přestože dílo poskládala z několika materiálů včetně krajky, působí čistě a jednoduše. Dobové textilie připomíná i působivé dílo zdobené plátkovým zlatem z cyklu Rokoko nyní. Autorkou je Margita Titlová Ylovsky.
Jsou zde i autoři, kteří se ornamentem zabývají celoživotně. Třeba Petr Kvíčala. Zde se však prezentuje dílem pro zvolené téma netypickým. Vystavena je Kvíčalova práce s geometrickou podobou.
„Chtěl jsem na tomto příkladu ukázat, kam až lze s pojetím ornamentu zajít,“ vysvětlil Machalický. Velkou zajímavostí je přírodní ornament sestavený z větviček od Martina Mainera. Výrazný a dobře rozpoznatelný ornament mají ve svých dílech Petr Lysáček, Anežka a Jakub Hoškovi. Podoby ornamentu rozvíjí především Anežka Hošková, k čemuž používá nejrůznější techniky.
Zajímavé jsou i fotografie Jolany Havelkové. Snímek nazvaný Šperky je ve skutečnosti nasnímaný plastový vnitřek bonboniéry. Další práce vznikly nafocením mikroskopicky zvětšených přírodních struktur.
Na výstavě se objevují také autoři, kteří se zúčastnili již předchozích monotematických výstav, například Dan Vlček. Některé jeho obrazy vycházejí ze souvislosti mezi hudbou a výtvarným projevem a přecházejí až do ornamentu, což lze vidět u jeho akrylů Vlna nebo Sférické události.
Kam za pohádkovými Vánocemi? Na hrady a zámky do zoo nebo lodí do Německa |
Abstraktní zobrazení ornamentu vychází u Luďka Rathouského z obdivu ke středověkým portrétům Mistra Theodorika. U díla Zrcadla použil kombinaci oleje s metalem, zvolená technika dodala obrazu luxusní nádech. Rudolfinskou dobou je ovlivněna tvorba Svatopluka Klimeše. Ženský rukopis vykazují díla Ludmily Smejkalové, Jitky Mikulcové a Maud Kotasové. Ve své tvorbě využívají ornament jako klasickou ozdobu se všemi atributy.
Výstava naplňuje zvolenou koncepci volně a chce ukázat vztah současných autorů k ornamentu, možnosti jeho ztvárnění, zakomponování zdobných prvků do abstraktní malby. „Každý autor má o ornamentu jinou představu, proto je zde vystavena i série krajkových svatebních šatů,“ přibližuje kurátor a dodává, že za první republiky avantgarda opovrhovala ornamentem jako něčím dekorativním.
Ornament má ale podle něho pro každé období svůj význam a jistým způsobem charakterizuje dobu, v níž vznikl. Ve druhém plánu tedy šlo o určitou rehabilitaci ornamentu, který je ve výtvarném umění v nějaké podobě stále přítomen.
