Zájmovou činnost Františka Skály si mohou návštěvníci přijít prohlédnout do Vítkovy ulice 15 až do 25. června, otevřeno bude vždy od pondělí do pátku od 12:00 do 18:00.
Skálovu tvorbu charakterizuje sběračství, na které navazuje sestavování mnohdy bizarních objektů a instalací především ze všemožných přírodnin, ale i vysloužilých předmětů všeho druhu. I z jeho nové výstavy je patrná fascinace nejen přírodou a jejími stvořeními, ale i technologiemi vytvořenými člověkem; autor pak obé s lehkostí a jemností kombinuje do neočekávaných nových výtvorů s významy občas zjevnými, občas známými jen jemu samému.
Jednu z instalací třeba tvoří vystavená manta, peruánská tkanina barvená přírodními barvivy s výšivkami, které Skála srovnává se "vzorkem" součástek na mikroprocesoru, promítanými poblíž. K přípravě objektů a instalací tentokrát využil i malířské vzorníky, sbírku intimní poezie, plasty, smalty, listy, kameny, masky, peněženky, tašky, mystické obrázky i malba na zdi. Ke každému objektu autor připravil drobné vyprávění.
Úvod výstavy obstarává instalace Hřebeny. Je poctou anonymnímu tvůrci legendárního hřebenu z 60. let. "Patřil k výzbroji frajera a výhružně trčel ze zadní kapsy, připraven projekt brilantinou pole účesu zvaného Eman do spořádaných brázd," připomíná autor. Hřeben však měl podobu ženy v plavkách, což podle Skály neobstálo v 90. letech s nástupem genderové problematiky. Jako "službu a nápravu chyb" vystavil metrové zvětšeniny hřebenu, které však mají podobu muže v plavkách a s účesem, jemuž měly sloužit.
Skálova kreativita jde napříč malířstvím, sochařstvím, fotografií i hudební produkcí, podle toho, co ho zrovna inspiruje. Hlavním motorem jeho práce je přimět lidi přemýšlet jinak, než jsou zvyklí.
Miloslav Navrátil založil v roce 1991 Galerii Litera na Karlínském náměstí, v roce 2000 Galerii Navrátil na Malé Straně. Litera, která je i specializovaným antikvariátem, byla o dva roky později zničena povodní, na podzim 2003 opět zahájila provoz. I kvůli tomu se galerista pravděpodobně dostal do finančních potíží a udržet výstavní prostory v Tomášské ulici se mu nepodařilo.
Na podporu zachování galerie vznikla v roce 2007 petice, jíž podepsaly desítky umělců. Adresovaly ji ministerstvu kultury, které do té doby neudělilo Navrátilovi žádný grant na podporu činnosti či na výstavu. Grant nedostal ani loni; suma požadovaná všemi uchazeči v oblasti výtvarného umění tehdy činila 80 milionů, ministerstvo rozdělilo 17 milionů.
