Čerstvě premiérovaný pátý film série ale v rámci zfilmovaných komiksů představuje určitě to lepší. Zásluhu na tom jistě má režisér Matthew Vaughn, který na sebe loni upozornil snímkem Kick-Ass. Jeho X-meni jsou samozřejmě daleko pevněji usazeni v mainstreamu než ta černě humorná, násilná a přitom i emotivní jízda. Přinejmenším ale Vaughn dosáhl toho, že film docela odsýpá a je v něm na co se s mírným zájmem koukat.
X-men: První třída se vracejí do prehistorie ságy, doby mládí Charlese Xaviera (James McAvoy), z nějž se později stane dobrodějný profesor X, a Erika Lehnserra, ze kterého jednou vyroste zlovolný Magneto. První je zajištěný oxfordský student, který provádí výzkum mutací, díky nimž má sám schopnost telepatie. Vlohy druhého umocnily nacistické experimenty a teď se svým někdejším trýznitelům různými vynalézavými způsoby mstí.
Ještě je tu ale Sebastian Shaw (Kevin Bacon). Dřív pracoval s nácky, teď se sověty, využívá jich ale jako pěšáky ve svém plánu rozpoutat nukleární válku. Píše se začátek 60. let v důsledku Shawových intrik začala karibská krize. Dokáže hrozící destrukci někdo odvrátit?
Vaughn a jeho tým natočili jakýsi retro superhrdinský příběh. Aktuální historie v něm figuruje na hodně vzdáleném okraji (když je ve filmu karibská krize, nemůžu si pomoct, ale chci vidět Chruščova). Spíš než přes historické reálie jdou ale tvůrci na "šedesátkovou" stylizaci přes vizuální pojetí, výrazně odkazující k raným bondovkám.
Sebastian Shaw je také typický bondovský padouch a jeho představiteli nutno přiznat, že s němčinou a ruštinou zápolí statečně, jakkoliv "nepřítel" má evidentně navrch.
Návrat do šedesátekX-men: První třída |
Finální velká konfrontace je, jak už to bývá, trochu zbytečně natažená. Pokud ale někdo hledá letní zábavu, v níž to pořádně bouchá a ženským představitelkám (January Jonesová!) to sluší, měli by ho noví X-meni uspokojit. Přinejmenším chvilkově.
