Neděle 14. července 2024, svátek má Karolína
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Zbude po nás milion stromů

Kultura

  8:07
PRAHA - Kalifornští Linkin Park startovali ke slávě na přelomu tisíciletí směsicí rocku a rapu. Právě vydané album Minutes To Midnight vidí dnešek z neradostné perspektivy, ale jak říká bubeník Rob Bourdon, kapela nehodlá zkáze nečinně přihlížet.

Linkin Park (Rob Bourdon je druhý zprava). foto: AFP

12. června vystoupí v Praze.

LN Píše se, že jste na desku připravili spousty nových písniček, zhruba 150. To jste pověděli každému členovi kapely, ať se nevrací, dokud nepřinese pětadvacet nových věcí? 
Netuším, jestli písniček bylo přesně tolik, ale je to klidně možné. Vím, že to zní jako bláznivé číslo a napsat jich tolik trvalo pěkně dlouhou dobu, ovšem některé z nich existovaly jen pět šest dní, než jsme z nich zas udělali něco jiného. Pracovali jsme totiž ve dvojicích. Pokaždé to byly dva nebo tři týdny, a potom jsme se vyměnili, takže jsme vlastně měli třicet skupin. Nakonec jsme se sešli ve studiu a každá skupina přinesla tři nebo čtyři věci, zahrála je ostatním a vybírali jsme ty, co se nám líbí. Ty jsme dali do složky A, a když na nich bylo třeba ještě trochu pracovat, přišly do složky B. A pokud jsme měli dojem, že se k písničce už nevrátíme, spadla do složky D. Psali jsme tak dlouho, dokud ve složce A nebylo zhruba třicet písniček. Ale kluci stejně nepřestali psát a nosili do studia další a další.

LN Rotační schéma kreativních párů, čtyřstupňové hodnocení kvality… Kde jste na takovou výrobní strategii přišli? 
Vlastně s tím přišel Mike Shinoda, náš zpěvák, který společně s Rickem Rubinem desku produkoval. Za tím nápadem stála jednoduchá úvaha – pokud změníme způsob, kterým píšeme písničky, automaticky se změní i to, jak naše kapela zní.

LN Zmínil jste Ricka Rubina, který je spoluproducentem alba. Za své zásluhy je téměř postavou nadživotní velikosti – od zásadních alb Beastie Boys, Slayer, přes Red Hot Chili Peppers až k Donovanovi nebo Johnnymu Cashovi. Seděl jste s ním ve studiu – jaký vlastně je? 
Rick je bezvadný, opravdu příjemný člověk, v osobní rovině mi opravdu sedl, navíc se s ním velmi dobře spolupracuje. Žádný srovnatelný producent v Americe neexistuje – už jen proto, kolik má zkušeností z naprosto odlišných hudebních žánrů. Takže jeho přístup ke kapele by se dal nazvat „celostní“, už jen v tom, že se poctivě snažil pochopit, o co nám vlastně ve studiu jde. Samozřejmě změnil i to, jak se dnes díváme sami na sebe.

LN Jak se dalo čekat, nové album Minutes To Midnight je víc rock než rap – už jen proto, že poslední Collision Course jste nahráli s raperem Jay-Z… 
Je pravda, že na desce je víc zpěvu než rapování, ale to nebyl nějaký náš cíl, tak to prostě vyšlo. Napsali jsme mraky písniček a společně s producentem Rickem Rubinem jsme hlasovali, které se dostanou na desku. Je pravda, že Mike tu rapuje daleko míň než dřív, a je tu dokonce písnička, kde celou dobu zpívá…

LN Takže se kyvadlo vrátilo zpět k rocku? 
Těžko to takhle říct, je tu totiž jeden podstatný rozdíl. Projekt s raperem Jay-Z byl velice rychlý. Od prvního telefonátu, kterým nás Jay-Z oslovil, k prvnímu koncertu uběhlo jen několik týdnů, takže práce nezabrala moc času. Původně jsme pro Collision Course chtěli udělat mash-up jediné písničky, a nakonec jich bylo šest. Navíc náš zpěvák Mike měl ještě k tomu jednu hiphopovou bokovku, projekt Fort Minor, takže při psaní nové desky Linkin Park žertoval, že podle ní přepisuje sám sebe. Máte pravdu, že to připomíná kyvadlo, protože na Minutes To Midnight jako kdyby Mike chtěl hip hop vyplavit z organismu – chtěli jsme se vrátit ke zvuku, který je značkou kapely Linkin Park, posunout ho dál a zároveň psát písničky úplně jinak než na předchozích deskách. Začít od bodu nula.

LN Jako první se z desky objevila písnička What I’ve Done a zároveň s ní video – tikají v něm hodiny, tají ledovce, je z něj cítit všemožné obavy z dnešního světa. Nakolik vystihuje náladu celé desky, která je pojmenována podle imaginárních hodin odměřujících minuty do zániku světa? 
Neřekl bych, že je to téma celé desky. What I’ve Done jsme jako první singl vybrali spíš proto, že stylem navazuje na naše starší skladby, je dobrým spojovacím článkem k nové desce. Text má podle mě několik vrstev, ale jedna z nich je pochopitelně zamyšlení nad tím, jak může lidstvo ovlivnit naši planetu v dobrém i ve zlém. A možná nám všem na Zemi tikají hodiny a zbývá jen málo času…

LN Tím se dnes v hudbě zabývají snad všichni. U vás je alespoň zajímavé to, že jste prorazili přesně na začátku nového tisíciletí. Po sedmi letech to ovšem zatím s planetou nevypadá na nějakou šťastnější budoucnost, že?
Ale my se na to nedíváme jen jako nezúčastnění pozorovatelé. Před pár lety jsme založili organizaci Music For Relief, která pomáhala platit práci Červeného kříže pro oběti tsunami v Indickém oceánu, pomáhali jsme postavit školu v New Orleans po záplavách… Taky chceme nechat zasadit strom za každý prodaný lístek na naše nadcházející letní turné po USA. A rádi bychom v tom pokračovali i později – takže by po našem turné zbylo milion nově zasazených stromů. Ještě jsme se nebavili o tom, jestli stromy vysadit ve městě, kde koncertujeme, nebo spíš tam, kde budou nejvíc potřeba.

LN Nechcete s tím sázením začít o něco dřív? V Praze by po vašem červnovém koncertu přibyl malý lesík, nebo spíš park Linkin Park... 
To je klidně možné. Mně by se to každopádně líbilo.

Autor: