Radim Hladík je spolu s o půl generace mladším Michalem Pavlíčkem považován za vůbec nejlepšího českého rockového kytaristu. Jeho kariéra vlastně opsala celé dějiny české scény - a zároveň je významnou měrou spoluutvářela. Už jako teenager byl členem vlivné rock’n’rollové kapely Komety, jeho hvězda ovšem zazářila až na další štaci, v na svou dobu progresivní české kapele The Matadors, se kterou natočil také první album. Už tady si vysloužil pověst české kytarové hvězdy číslo 1.
Po odchodu od The Matadors založil spolu se zpěvákem Vladimírem Mišíkem skupinu The Blue Effect, založenou na originální autorské tvorbě. Z této doby pochází i dodnes slavný singl Slunečný hrob, který se o několik desetiletí později stal ústřední písní filmu Pelíšky.
  |
Po Mišíkově odchodu se Hladík s Blue Effectem zaměřil na rozsáhlejší a „umělečtější“ formy rockové hudby. Nejprve na přelomovém albu Coniunctio společně s kapelou Jazz Q Martina Kratochvíla poprvé v tehdejším Československu propojil rock s avantgardním jazzem, následně ve spolupráci s Jazzovým orchestrem Československého rozhlasu na albu Nová syntéza progresivně použil ke svým rockovým záměrům velký orchestr.
Doménou Radima Hladíka a jeho kapely, která se musela průběžně přejmenovávat na Modrý efekt nebo M. Efekt (k původnímu anglickému názvu se vrátila až s uvolněním politických poměrů), byl ovšem v dalších letech především art rock a alba Svitanie, Svět hledačů nebo 33 patří v tomto stylu k absolutní české klasice.
Blue Effect v svoji první éru ukončil v roce 1990, Radim Hladík se věnoval jiným projektům, působil například jako producent (stál tak mj. u začátků úspěchu skupiny Chinaski). Svoji kapelu obnovil až o necelých patnáct let později a jako první z hudebníků své „zakladatelské“ generace se odvážil ke spolupráci přizvat výhradně muzikanty velmi výrazně mladší. Skvěle to zafungovalo a z Blue Effectu se stala na mnoho dalších let vyhledávaná rocková atrakce, zvaná do klubů i na hlavní pódia největších domácích festivalů. Jen škoda, že nedošlo na novou tvorbu.
Protože ale Radim Hladík nebyl milovníkem jednoho stylu vyjádření, průběžně spolupracoval i s jinými umělci. Rád například doprovázel folkové písničkáře, ať to byl Jaroslav Hutka nebo více experimentující Dagmar Voňková. A podílel se také na několika společných písničkových projektech se slovenskými muzikanty Pavolem Hammelem a Mariánem Vargou - nejslavnější z nich je album Zelená pošta z roku 1972.
V Radimu Hladíkovi česká scéna přišla o mimořádnou tvůrčí i interpretační osobnost, bez které by dějiny našeho rocku vypadaly úplně jinak. A nejen to: také o nesmírně milého, skromného člověka. Svět bez něj teď bude chudší.
Dnes ráno umřel Pan kytarista. Pro moji generaci byl Radim Hladík bůh. Tak jsou teď nahoře dva...
— Martin Stropnický (@stropnickym) 4. prosince 2016
