Mělo by dostat podobu dvou nepřerušených řad mrakodrapů postavených naproti sobě. Na délku má měřit 170 kilometrů. Široké má být jen 200 metrů. Jeho plocha tak vychází na 34 čtverečních kilometrů. Ve městě má žít devět milionů lidí. Jde o čtvrtinu současné populace království.
Obyvatelé The Line se ve svém městě mají přepravovat vysokorychlostními vlaky. Podle plánu dokážou dojet z jednoho konce města na druhý za pouhých dvacet minut. Urbanisté Rafael Prieto-Curiel a Dániel Kondora z vídeňské výzkumné organizace Complexity Science Hub teď ale spočítali, že lineární město je špatný nápad. Výsledky jejich výpočtů vyšly v časopisu npj Urban Sustainability.
Dva náhodně vybrané občany The Line bude podle nich dělit vzdálenost 57 kilometrů. Je to o mnoho víc než v tradičních městech. Například v jihoafrickém Johannesburgu vychází stejná metrika na 33 kilometrů. The Line má přitom zabírat pouhá dvě procenta plochy největšího města JAR.
Cestování mezi dvěma náhodně vybranými lokacemi v The Line zabere podle výpočtu vědců víc než šedesát minut. Nejméně 47 procent obyvatel města by tak v plánovaném uspořádání dojíždělo přes hodinu denně. Problémy se ale dají celkem snadno vyřešit.
Místo lineárního města stačí postavit kruhové. K dosažení plánované plochy by při stejném základním uspořádání stačil kruh o průměru 3,3 kilometru. Vzdálenosti v něm by byly příznivější. Dva náhodně vybraní lidé by v kruhovém městě od sebe žili jen 2,9 kilometru. Celých čtyřiadvacet procent lidí by od sebe bydlelo do pouhého jednoho kilometru. Dalších 66 procent destinací by měli obyvatelé kruhového města do dvou kilometrů. Vysokorychlostní železnice by nebyla potřeba.
