V červenci 1945 se sešli v Postupimi na konferenci vítězů nad hitlerovským Německem tři nejmocnější muži světa: Harry Truman, Winston Churchill a Josif Stalin. O téměř osm let později v lednu 1953 jako by se přes všechny turbulence železnou oponou rozděleného světa, studené války supervelmocí, dekolonizace či sovětizace nic nezměnilo a v čele SSSR, USA a Velké Británie stáli titíž muži. Ne ovšem nadlouho.
Truman již v prezidentských volbách v roce 1952 nekandidoval a v lednu 1953 prezidentské „žezlo“ předal republikánskému vítězi a bývalému generálovi Dwightu Eisenhowerovi.
Churchill se po nečekané volební porážce v roce 1945 o šest let později do Downing Street 10 vrátil, ale zhoršující se zdravotní stav z něj učinil už jen stín válečného premiéra.
Nejdramatičtější změna se měla odehrát v Moskvě. Stalinova smrt odstartovala krátkou, leč vážnou krizi Sovětského svazu a stala se zátěžovým testem životaschopnosti a odolnosti země jako společnosti, státu a impéria a stalinismu jako ideologie i způsobu fungování sovětské společnosti.
Pachuť smrti...
