Existují světy, kam lze na pár desítek minut (či hodin) uniknout a kde je blaženě. Po pravdě řečeno – představa, že všechny lidmi vymyšlené příběhy představují jen ubohý eskapismus a skrývání se před realitou, je spíše legrační než racionální. Zavrhneme Hamleta, Annu Kareninu i Fausta jen proto, že jejich příběhy jsou vymyšlené?
Fakt, že právě teď dva digitální giganti nabízejí dvě mimořádně očekávané a mimořádně sledované série, není náhodný. Klasické pohádky si už po večerech nepředčítáme, dokonce si ani nevyprávíme hrůzostrašné historky z dědiny a okolí. Z žitého světa tyto příběhy zmizely, stejně jako zmizela rytířská vyprávění a povětšinou i biblické příběhy.
Ale touha, možná dokonce i potřeba po „něčem podobném“ v západním a zpohodlnělém lidstvu zjevně zůstala.
