Podzemní církev s tajnou hierarchií v Československu existovala od začátku padesátých let. Smyslem existence tenkrát bylo vytvořit tajnou rezervu, která by nastoupila, až bude zlikvidováno nebo zkorumpováno veřejně známé duchovenstvo. Zřídil ji Řím pro země postižené pronásledováním a nikdy to nebylo odvoláno.
Někteří z takto „tajně“ svěcených biskupů se však brzy ocitli ve vězeních, protože StB spolu s KGB měla své lidi na mnoha místech i uvnitř církví. Ze stejných důvodů byli svěceni tajně i mladí lidé přímo ve vězení, aby mohli pracovat, až se po deseti nebo patnácti letech dostanou z vězení. Jeden z dlouho vězněných kněží, brněnský Felix M. Davídek, vypracoval po mnoha diskusích ve vězení koncepci paralelní sítě církevních služeb v pastoraci řeckých a římských katolíků s velkou zkušeností s konspirací.