Odpovědi nejsou tak důležité jako otázky. Učitel vysvětluje, jak by měly vypadat učebnice

  14:00
Premium

Co by si měli žáci uvědomit? Že svět není o jednoznačných odpovědích, ale spíše o schopnosti klást otázky, říká Jaroslav Najbert. | foto:  Petr Kozlík, MAFRA

Učí dějepis na gymnáziu, působí v oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů a je spoluautorem hybridní učebnice dějepisu pro 9. ročník Soudobé dějiny. Ta je založena na badatelském přístupu a letos postoupila do užšího výběru prestižní evropské ceny BELMA (Best European Learning Materials Awards). „Kvalitní učebnice je taková, která vytváří velký prostor žákům, aby se učili sami,“ říká Jaroslav Najbert.

Lidovky.cz: Jak moc učebnice ovlivňují podobu výuky ve školách?
Když se podíváme na výzkumy mezi učiteli a učitelkami, tak nejen v dějepise převažuje představa o tom, že nejefektivnější je takový model výuky, při němž se žákům předávají informace. Učitelé k tomu využívají tabuli, powerpointovou prezentaci a výklad a žáci pracují se sešity nebo s učebnicemi. Běžně se používají učebnice, které jsou patnáct i více let staré, a to i na gymnáziích.

Jsou obsahově hodně naplněné a nedošlo v nich k žádné inovaci. Na druhou stranu se na seminářích setkávám s řadou aktivních učitelů, kteří si vytvářejí vlastní materiály zvlášť teď, když se proměnila edukační média a jsou k dispozici online. Tito učitelé naopak často učebnice vůbec nevyužívají. Sám jsem je řadu let ve své praxi nepoužíval, protože nenaplňovaly to, co bych od nich potřeboval.

Tento článek je součástí iDNES Premium

Rušivé reklamy
končí

    Čtěte celý iDNES.cz na mobilu
    bez reklam překrývajích obsah
19 Kč za měsíc po dobu 5 měsíců
Vyzkoušet
Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.