V současném občanském kalendáři se v letech dělitelných beze zbytku čtyřmi (s výjimkami) zavádí vždy na konci února přestupný den, jenž připadá právě na dnešek. Slouží k vyrovnávání rozdílu mezi délkou kalendářního roku - 365 dní - a délkou takzvaného tropického roku, tedy jednoho sezonního cyklu ročních období, která je zhruba 365,2422 středního slunečního dne.
Mladí vědci dostali stipendia na výzkum ryb i rakoviny |
Nový rok by podle amerických vědců začínal vždy v pondělí a například květen ve středu a září v pátek. Silvestr bychom slavili v neděli, napsal francouzský list Le Parisien. Každých pět nebo šest let by se do kalendáře vložil po prosinci jeden „mini-měsíc“ neboli týden, což by vyřešilo problém, jak docílit požadované hodnoty 365,25 dne na rok.
Například říjen by ale v permanentním kalendáři přišel o svůj jednatřicátý den. Henry na svém webu navrhl, aby lidé narození ve „zmizelé“ dny „byli jako (britská královna) Alžběta II.“ - slavili by narozeniny v den, který si vyberou, nejlépe tedy poslední říjnový den, třicátého.
370 dní
Kdyby nový kalendář začal fungovat od 1. ledna 2018, jak Hanke a Henry chtějí, rok 2019 by měl 364 dnů a rok 2020 by jich měl 370. Vědci jsou přesvědčení, že jejich reforma kalendáře by mohla mít oproti předchozím podobným pokusům úspěch, neboť zachovává sedmidenní týden, tudíž i dny odpočinku důležité pro jednotlivá náboženství, například šabat.
