Česko je v pořadí čtvrtou nejhorší zemí z Evropské unie, co se znalosti angličtiny týká. Vyplynulo to ze srovnávacího testování, které každoročně provádí soukromá společnost Education First. Během covidové pandemie jsme se dokonce v meziročním srovnání v celkovém počtu 112 zemí posunuli o šest příček směrem dolů. Přestože tato statistika nevyznívá zrovna optimisticky, je třeba říct, že se nadále pohybujeme, co do jazykové gramotnosti, v pásmu tzv. High Proficiency čili vysoké úrovně znalostí.
K podobným závěrům týkajícím se jazykové úrovně žáků prvního stupně dochází opakovaně i Česká školní inspekce během svých šetření zaměřených na jazykovou gramotnost ve školách. V základní verzi testu, kterým inspekce ověřovala ve školním roce 2018/2019 úroveň znalostí angličtiny žáků 4. ročníků byla úspěšnost v jednotlivých oblastech poměrně vysoká. Slovní zásobu ovládají žáci na 89 %, v oblasti poslechu s porozuměním dosahují 94 % a ve čtení s porozuměním obstáli dokonce na 96 %.
