Britští vědci vyvinuli prototyp umělé kůže, která by mohla sloužit k léčbě poranění. Výsledky prvních zkoušek jsou slibné, napsali výzkumníci ze společnosti Intercytex v odborném časopise Regenerative Medicine. Umělá kůže se podle nich spojila s opravdovou tkání lépe než všechny náhražky pokožky vyrobené v minulosti. Vědci podle internetové stránky BBC doufají, že by se mohla stát alternativou transplantací.
V současnosti se při léčbě vážných popálenin a velkých ran odebere kůže z nepostižených částí těla a přenese se na poškozené místo. Tento postup ale není ideální.
Umělou kůži tvoří síť z bílkoviny fibrinu, která hraje velkou roli v hojení ran. Vědci využili i takzvané fibroblasty, buňky, které tělo využívá k vytvoření nové tkáně. Buňky pak samy vytvářejí další bílkovinu, kolagen, díky němuž je síť pevná. Vzniklou látku implantují lékaři do rány. Proces je podobný způsobu, jakým si tělo přirozeně vytváří novou pokožku.
Umělá kůže je podle vědců stabilní, takže je pro ni snazší přizpůsobit se změnám během rekonvalescence.
"Jsem velmi překvapen tím, jak rychle se rány hojily," komentoval vědecký ředitel Intercytexu Paul Kemp výsledky testů na dobrovolnících, kterým badatelé vyřízli kousek kůže na paži. Po 28 dnech byla umělá kůže dostatečně zpevněná a rána se hojila, aniž vznikla větší jizva.
Pokud vědci podle Kempa přistoupí k větším klinickým zkouškám, mohla by umělá kůže v budoucnu naprosto zásadně změnit způsob léčby popálenin a ran.
Kempův kolega Ken Dunn z kliniky popálenin v Manchesteru tvrdí, že umělá kůže se chová stejně jako lidská. "Zdá se, že vzbuzuje mnohem méně reakcí než náhražky zkoušené v současnosti," dodal Dunn.
Vědci ale zároveň varují před předčasným optimismem. Jedna věc jsou pokusy s malými rankami na skupině dobrovolníků, ale zda umělá kůže skutečně funguje, se ukáže až ve chvíli, kdy lékaři tuto techniku vyzkoušejí na skutečných pacientech s popáleninami.
V současnosti se při léčbě vážných popálenin a velkých ran odebere kůže z nepostižených částí těla a přenese se na poškozené místo. Tento postup ale není ideální.
Umělou kůži tvoří síť z bílkoviny fibrinu, která hraje velkou roli v hojení ran. Vědci využili i takzvané fibroblasty, buňky, které tělo využívá k vytvoření nové tkáně. Buňky pak samy vytvářejí další bílkovinu, kolagen, díky němuž je síť pevná. Vzniklou látku implantují lékaři do rány. Proces je podobný způsobu, jakým si tělo přirozeně vytváří novou pokožku.
Umělá kůže je podle vědců stabilní, takže je pro ni snazší přizpůsobit se změnám během rekonvalescence.
"Jsem velmi překvapen tím, jak rychle se rány hojily," komentoval vědecký ředitel Intercytexu Paul Kemp výsledky testů na dobrovolnících, kterým badatelé vyřízli kousek kůže na paži. Po 28 dnech byla umělá kůže dostatečně zpevněná a rána se hojila, aniž vznikla větší jizva.
Pokud vědci podle Kempa přistoupí k větším klinickým zkouškám, mohla by umělá kůže v budoucnu naprosto zásadně změnit způsob léčby popálenin a ran.
Kempův kolega Ken Dunn z kliniky popálenin v Manchesteru tvrdí, že umělá kůže se chová stejně jako lidská. "Zdá se, že vzbuzuje mnohem méně reakcí než náhražky zkoušené v současnosti," dodal Dunn.
Vědci ale zároveň varují před předčasným optimismem. Jedna věc jsou pokusy s malými rankami na skupině dobrovolníků, ale zda umělá kůže skutečně funguje, se ukáže až ve chvíli, kdy lékaři tuto techniku vyzkoušejí na skutečných pacientech s popáleninami.
