Američtí vědci „opravili“ sítnici nevidomého oka a navrátili od narození slepým psům zrak. Výsledek experimentu přináší obrovskou naději i nevidomým lidem. Zároveň vyvrátil teorii, za kterou dostali v roce 1981 Nobelovu cenu harvardští lékaři Torsten Wiesel a David Hubel.
Dnes patří Hubelovy a Wieselovy experimenty ze 70. let k neurologické klasice. Když lékaři zakryli dospělé pokusné kočce na několik týdnů jedno oko a pak jí je opět odkryli, neutrpěl zrak zvířete ani v nejmenším.
Úplně jinak dopadl obdobný pokus s kotětem. Pokud mělo v útlém věku zakryté oko, nevyvinula se mu správně mozková kůra v oblasti zrakového centra. Kotě už na oko nikdy nevidělo.
Stejně dopadly i pokusy na opicích. Wiesel a Hubel tak prokázali, že v raném období života prochází savci včetně člověka kritickou periodou, kdy se v mozkové kůře rozvíjí schopnost zpracovávat zrakové vjemy. Pokud živočich toto období propásne, zameškanou příležitost už nikdy nedohoní.
Mozek opět překvapil
Zrak psům, kteří mají poškozený gen RPE65 a jimž od narození nefunguje sítnice oka, léčil tým Geoffreye Aguirrea z University of Pennsylvania. Vědci vnesli psům do sítnice nepoškozený gen, a buňky získaly schopnost zachytit obraz. Klíčová byla otázka, zda mozek dokáže signál z uzdraveného oka zpracovat, i když se v útlém věku nenaučil „dívat se“.
Aguirre k velkému překvapení zjistil, že se po nápravě defektu sítnice vrátí zrak alespoň částečně i čtyřletému psovi. Zlepšení nebylo přechodné. Vydrželo déle než dva a půl roku.
Podobný defekt genu RPE65 vyvolává u člověka vrozený druh slepoty označovaný jako Leberova vrozená amauróza. Jaká je teď šance na její vyléčení? Aguirre zkoušel, nakolik funkční mozková zraková centra mají nevidomí s touto vadou sítnice.
I tentokrát dospěl k překvapivým výsledkům. Na slabý zdroj světla mozek nijak nereagoval. Když ale lékaři posvítili do oka silným světlem, reagovala jeho zraková centra podobně jako mozek lidí s nenarušeným zrakem. Mozek lidí s Leberovou vrozenou amaurózou vidí, ale sítnice mu nedodává potřebné podněty. To by mohla korekce genu v buňkách sítnice napravit.
| Další podrobnosti o objevech v oblasti zraku si přečtěte v dnešním vydání deníku |
