Pochází z Valašského Meziříčí, kde také absolvovala gymnázium, odtamtud ale zamířila rovnou do Oxfordu. Hana Bernhardová je právě v polovině magisterského studia biochemie. Svoji budoucnost vidí v oblasti vědy a výzkumu. „Když chci jet někam na stáž, hodně pomáhá, že jsem studentkou oxfordské University College, mám tím pádem často otevřené dveře,“ usmívá se. O svojí cestě na jednu z nejprestižnějších univerzit světa vypráví ráda, naposledy na Edufestivalu v Praze.
Lidovky.cz: Lákaly vás přírodní vědy už na základní škole?
Víceméně ano. Na prvním stupni jsem tedy měla různé představy o své budoucí profesi, chtěla jsem být třeba bytovou designérkou, protože jsem chodila na výtvarku a ráda malovala; pak mě samozřejmě inspirovali i moji rodiče – táta učí matematiku a zeměpis a máma je lékárnice. Kromě toho mě to už odmala táhlo k medicíně, sledovala jsem seriály Byl jednou jeden život a později Dr. House a říkala jsem si, že chci být lékařkou. I proto jsem nakonec šla na šestileté gymnázium u nás ve městě. Tam jsem se pustila do soutěží a olympiád, studovala si knihy o molekulární biologii a medicíně a začala se víc orientovat tímto směrem.
Lidovky.cz: Jak se vám na olympiádách dařilo?
Říkala jsem si – chci být lékařkou, budu potřebovat biologii… a přihlásila se na biologickou olympiádu. Když jsem se pokusila v 8. třídě poprvé, nedopadlo to moc dobře, protože jsem sice znala hodně z molekulární biologie a genetiky, ale nebyla jsem vůbec připravená třeba na poznávačku rostlin nebo živočichů. Řekla jsem si ale, že chci uspět, a tak jsem se snažila tyhle věci doučit. V 9. třídě už jsem skončila v krajském kole třetí a to mi v podstatě změnilo život.
