Úterý 11. května 2021svátek má Svatava 14 °C skoro jasno, občasné bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Hluboké kořeny mnohoženství

Nevíme, jak dlouho žijí lidé monogamně, přiznávají vědci. Zdá se, že je to evolučně poměrně mladý vynález. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nevíme, jak dlouho žijí lidé monogamně, přiznávají vědci. Zdá se, že je to evolučně poměrně mladý vynález. | foto: Lidovky.cz

Většina mužů, kteří kdysi žili, neměla šanci zplodit děti. Genetici prokázali, že polygamie byla běžná u všech etnik a ustoupila až poměrně nedávno.

Do dědičné informace lidstva přispívalo po desítky tisíciletí mnohem méně mužů než žen. Tým amerických genetiků vedený Michaelem Hammerem z University of Arizona v Tusconu z toho vyvozuje, že lidé žili velmi dlouho v mnohoženství. Soužití v trvalých párech, jež dneska na světě převládá, nemá evolučně dlouhou historii a lidskou dědičnou informaci zatím nestihlo výrazněji poznamenat.

Hammer a jeho spolupracovníci studovali dávnou historii lidstva analýzou úseků dědičné informace zodpovědných za určení pohlaví. Tyto tzv. pohlavní chromozomy jsou dva – mužský Y a ženský X.

Dcery dědí od otce i od matky chromozom X a nesou v každé buňce svého těla pár chromozomů X. Synové dědí po otci mužský chromozom Y a matka jim předá jeden ze svých chromozomů X. Muži proto mají pohlavní chromozomy v konstelaci XY. Mužský chromozom Y se tak dědí výhradně „po meči“.

Harém, běžná instituce
Hammerův tým zkoumal různorodost chromozomů X a Y u šesti různých etnik. Kromě Melanésanů z Nové Guineje, francouzských Basků a čínských Chanů analyzovali i pohlavní chromozomy tří afrických populací, senegalských Mandenků, Biaků z centrální Afriky a namibijských Sanů, kteří jsou považováni za jedno z nejstarších etnik světa.

Pokud by lidé žili vždycky ve stálých párech, bylo by spektrum genetických variant Y a X chromozomu zhruba stejně bohaté. Genetici ale zjistili, že sortiment mužských chromozomů Y je mnohem méně pestrý. Znamená to, že ze všech mužů předávala svou dědičnou informaci potomkům jen malá část. U žen k podobné redukci nedocházelo.

Takovému stavu odpovídá život v polygamní společnosti, kde jeden muž plodí potomky s větším počtem žen. Na značnou část mužů manželky nezbudou a ti představují z genetického hlediska „slepou uličku“. Jejich varianty genů včetně těch uložených na mužském chromozomu Y se na další pokolení nepřenesou.

Rozdíl v genetické pestrosti mezi chromozomem X a Y byl patrný u všech zkoumaných etnik. To dokazuje, že polygamie formovala lidskou dědičnou informaci po velmi dlouhou dobu a její kořeny sahají hluboko do minulosti. Výsledky Hammerovy studie přinesl přední vědecký časopis PLoS ONE.

„Nevím, jak dlouho žijí lidé monogamně,“ přiznává Hammer. „Zdá se, že je to evolučně poměrně mladý vynález.“ Podle některých genetiků nepřinesl Hammerův výzkum velké překvapení. Mnozí z našich živočišných předků žili polygamně. Svědčí o tom například velký rozdíl ve velikosti těla u samic a samců u pravěkých australopiteků, z nichž se později vyvinuli první lidé.

Dnes je mnohoženství výjimečné
Vůdčí samec může ubránit svůj harém před konkurenty, jenom když nad nimi bude mít fyzicky navrch. Proto jsou samci polygamně žijících primátů mnohem větší než jejich družky. Například u goril může samec vážit až 200 kilogramů, kdežto samice obvykle neváží ani polovinu.

Dnes je mnohoženství výjimečným jevem. Ve skryté formě však polygamie přežívá i v západním světě, který oficiálně upřednostňuje život v manželských párech. Muži tu stále plodí děti s větším počtem žen. Děti počnou buď mimo manželský svazek, nebo v různých po sobě jdoucích manželstvích.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Mlynáři byli sexuální predátoři raného novověku, vypráví historik Čechura

Jaroslav Čechura je přední znalec mikrohistorie, jež se zabývá životy a vztahy... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jak krutí byli soudci, drábové a panstvo? Co si sedlák mohl dovolit, a za co dostal oprátku? Proč bylo právo v praxi...

Kritika naší práce je zcela neoprávněná, neetické to není, říká headhunterka

Markéta Šveda | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Hledá nejvhodnější kandidáty pro vrcholové pozice. Manažery, specialisty, odborníky. „Sama jsem byla kdysi lovená, ale...

Mohl bych napsat knihu. Droppova zpověď o penězích, kritice, covidu i Boratovi

Lukáš Droppa má čtyři reprezentační starty | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Fotbalem si vydělával v sedmi zemích. Zažil čekání na výplatu v Rusku, blahobyt v Turecku i kritiku v Česku. Třeba...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!