Start, který mnozí označují za historický, sledovalo poblíž kosmodromu podle serveru India Today přes 10 000 lidí, kteří dorazili navzdory horkému počasí. Dopravit technologii na Měsíc zatím dokázaly jen Rusko (respektive Sovětský svaz), Spojené státy a Čína.
Jde o třetí indickou misi k Měsíci, který je od Země vzdálen bezmála 400 000 kilometrů. V roce 2008 vyslala Indie družici Čandrájan-1, která kroužila kolem Měsíce, ale o rok později byla prohlášena za ztracenou. V červenci 2019 Indie vyslala do kosmu sondu Čandrájan-2, modul se ale těsně před přistáním odmlčel.
Sonda Čandrájan-3 (Měsíční loď 3) by měla s robotickým vozítkem přistát poblíž jižního pólu Měsíce. Sondu nese 43 metrů dlouhá raketa LVM3, kterou vyvinula indická vesmírná agentura ISRO.
První „měkké“ přistání na Měsíci se podařilo v roce 1966 tehdejšímu Sovětskému svazu s téměř stokilogramovým modulem, ve stejném roce následovalo přistání americké sondy. První úspěšné přistání člověka na přirozené družici Země si připsaly v roce 1969 Spojené státy díky posádce Apolla 11.
Indie ve vesmíru- Kořeny indického vesmírného programu sahají do 60. let minulého století. V roce 1962 vznikla na jihu Indie poblíž magnetického rovníku raketová základna v Thumbě (TERLS, stát Kérala). Roku 1969 pak byla založena indická vesmírná agentura ISRO a o tři roky později Komise pro kosmonautiku jako vrcholný vládní orgán.
- První nosič z indického území odstartoval 21. listopadu 1963. Americká raketa Nike Apache byla schopna vynést asi 45 kilogramů do výšky kolem 150 kilometrů. Rakety Indii kromě Spojených států dodávaly také Francie (Centaure, Bélier), Velká Británie (Skua, Petrel) a SSSR.
- Éru vlastních indických raket zahájilo vypuštění jednostupňové sondážní rakety Róhiní-75 v dubnu 1967 z Thumby. Zařízení o průměru 35 milimetrů a hmotnosti 32 kilogramů dostoupalo do výšky asi deseti kilometrů.
- První indickou družicí vyslanou do vesmíru se stala Árjabhata o hmotnosti 360 kg se čtyřmi přístroji pro výzkum kosmu. Byla vypuštěna zdarma z ruského kosmodromu Kapustin Jar v dubnu 1975.
- Na ostrově Šríharikóta v Bengálském zálivu (stát Ándhrapradéš) byla v letech letech 1974 až 1976 postavena zkušební raketová střelnice a později kosmodrom; v roce 2002 byl kosmodrom přejmenován na památku prvního ředitele ISRO na Vesmírné středisko Satíše Dhavana.
- Odtud 18. července 1980 vynesla čtyřstupňová nosná raketa SLV-3 na oběžnou dráhu Země družici Róhiní 1 (RS-1). Mise 35 kilogramového satelitu trvala jeden rok a dva měsíce, a Indie tak vstoupila jako sedmá země světa do „vesmírného klubu“. První pokus v roce 1979 nevyšel.
- Spolupráce se SSSR vedla 3. dubna 1984 k letu prvního indického kosmonauta Rákéše Šarmy do vesmíru, kam ho vynesla loď Sojuz spolu se dvěma ruskými kolegy. Na palubě orbitální stanice Saljut 7 strávil osm dní.
- V roce 1994 Indie úspěšně vyzkoušela 44metrovou raketu PSLV D-2 schopnou vynést více než jednotunový náklad.
- Do společnosti zemí schopných dopravit do vesmíru velké satelity se Indie zařadila 18. dubna 2001, když na druhý pokus vyslala do vesmíru 49 metrů dlouhou a 401 tun vážící raketu GSLV-D1, která na oběžnou dráhu vynesla družici o váze 1540 kilogramů.
- Plnou soběstačnost v dobývání vesmíru Indie prokázala v roce 2008. V dubnu jako první země dokázala dopravit do kosmu deset satelitů na jediné nosné raketě a 22. října pak raketa PSLV - C11 vynesla z Vesmírného střediska Satíše Dhavana k první indické lunární misi družici Čandraján-1. Ta ale kvůli technickým problémům předčasně skončila v srpnu 2009.
- První meziplanetární misi odstartovala Indie 5. listopadu 2013, kdy vyslala raketu s robotickou sondou Mangalján k Marsu. Satelit o hmotnosti 1350 kilogramů vstoupil na oběžnou dráhu kolem Země a po desetiměsíční cestě sonda 24. září 2014 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Indie se díky projektu, který si vysloužil uznání i kvůli nízkým nákladům (stál v přepočtu 1,6 miliardy korun), stala po USA, Rusku a Evropě reprezentované vesmírnou agenturou ESA teprve čtvrtou mocností světa, jež dosáhla „rudé planety“.
- V červenci 2019 Indie vyslala do kosmu sondu Čandrájan-2, mířící k Měsíci. Půldruhé tuny vážící přistávací modul Vikrám měl podle plánu dosednout v oblasti jižního pólu Měsíce, kde se ještě nikdo o přistání nepokusil, ale 6. září 2019 se modul těsně před přistáním odmlčel. Havárie byla podle ISRO způsobena závadou softwaru. Z modulu mělo vyjet lunární vozítko, které by se věnovalo chemické analýze odebraných vzorků.
|
