„Po dvacetiletém sledování populací v povodí řeky Odry můžeme potvrdit, že veškeří skokani zelení zde žijící jsou výhradně samčího pohlaví, zatímco samičky zde úplně chybějí,“ uvedl vedoucí týmu Lukáš Choleva z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV. Podle Cholevy tým tudíž zajímalo, jak takové populace vznikly a jak se bez samiček rozmnožují.
Vysvětlením byla takzvaná hybridogeneze - strategie rozmnožování využívaná některými organismy mezidruhového původu. A křížencem je právě i skokan zelený. Jeho rodičovskými druhy jsou skokan skřehotavý a skokan krátkonohý.
Dva typy spermií
„Při tvorbě pohlavních buněk nedochází k výměně genetické informace mezi chromozomy otce a matky, jako tomu je například u nás lidí, avšak vzniklé pohlavní buňky jsou svou povahou klony, tedy genetické kopie jen jednoho z rodičů,“ popsala proces spoluautorka výzkumu Marie Kaštánková.
U samců skokanů zelených v Poodří je pak pozoruhodné i to, že tvoří rovnou dva typy klonálních spermií - některé buňky nesou DNA jednoho rodičovského druhu, další druhého. Kvůli tomu, že nemají vlastní samičky pak podle Kaštánkové zkoumaní skokani žijí pohromadě s jedním z rodičovských druhů, kterým je v Poodří právě skokan skřehotavý.
Hybridní skokani zelení tak soupeří o samičku skokana skřehotavého se zástupci jejího vlastního druhu. Další zvláštnost pak ukázalo studium chromozomů a genomů skokanů zelených. Vědci totiž zjistili, že z křížení vznikají nejen samotní samčí potomci skokana skřehotavého, ale i samičky. Ty však geneticky nejsou skokanem zeleným, ale skokanem skřehotavým.
„Domníváme se, že z pohledu evoluce může jít o reprodukční strategii skokanů zelených zvýšit ve smíšené populaci počet samiček, a tím šanci hybridních samečků najít si partnerku a rozmnožit se,“ podotkl Choleva.
Podle AV se na pracovišti v Liběchově, které je součástí Ústavu živočišné fyziologie a genetiky, vědci dlouhodobě věnují výzkumu alternativních reprodukčních strategií obratlovců - hlavně procesy, pomocí kterých tělo zvířete vytvoří klonální buňku. Skokan zelený je kvůli svému hybridnímu původu pro tyto typy výzkumů velmi cenný. Poznatky o přirozeném klonování by v budoucnu mohly využít další obory.
