Ukázala to rozsáhlá statistická studie výsledků pětadvaceti tisíc zápasů odehraných mezi roky 2000 a 2021. Jejími autory je skupina výzkumníků vedená Firatem Özdalyanem z univerzity Dokuz Eylül v tureckém Izmiru. Vyšla ve vědeckém časopise Chronobiology International.
Za rozdíl mohou cirkadiánní rytmy hráčů. Všichni máme v těle zabudované vnitřní hodiny. Rozhodují, kdy se večer cítíme ospalí a kdy se ráno budíme. Řídí hladiny hormonů, tělesnou teplotu, výkon i pozornost. Seřizují se podle střídání světla a tmy.
Jet lag není jen z cestování. Přinášíme rady, jak si nerozházet „vnitřní hodiny“ |
Létání mezi časovými pásmy cirkadiánní rytmy narušuje. Po letu směrem na východ se člověk podle nového místního času budí dříve. Směrem na západ je to opačně. Platí přibližné pravidlo, že na každou hodinu změny časového pásma je potřeba zhruba jeden den adaptace.
Území Spojených států se rozprostírá přes víc než 113 stupňů zeměpisné délky. Současně na něm platí šest časů. NBA se hraje v pěti z nich. Pokud se vnitřní hodiny hráčů vlivem cestování předcházejí proti místnímu času, má manšaft větší šanci na výhru.
Dejme tomu, že tým LA Lakers hraje v Miami na východním pobřeží USA, a pak se vrátí do Los Angeles na západním pobřeží. Jeho hráči jsou pak ve výhodě. Jejich vnitřní hodiny jdou totiž proti soupeři napřed. Zápas ale musí odehrát relativně brzo po návratu z odlišného časového pásma.
Lidské tělo se snadněji přizpůsobuje prodloužení dne než jeho zkrácení. Stejnou věc ostatně zažíváme i bez cestování při každoroční změně času. Vlivem jarního posouvání časoměrů směrem dopředu přicházíme o hodinu spánku. Na podzim naopak dostáváme hodinu k dobru.
Časné vstávání školáky ničí. Žijí v neustálém „sociálním jet lagu“, hůř se učí, hrozí jim deprese i obezita |
