Pátek 6. srpna 2021, svátek má Oldřiška
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Když se opice opici dívá do očí

Věda

  9:15
PRAHA - Krátký pohled může prozradit mnohé: vědcům i to, jak se u opic i lidí tvoří a fungují společenské vazby. Když se ve společnosti někdo někam podívá, musíme se tam kouknout také.

Opice. foto: Reprofoto

Nemůžeme si pomoct. „Obracíme pozornost tam, kam se dívají jiní. A to i v případech, kdy nemůžeme očekávat, že se na tom místě odehraje něco důležitého.“ říká neurobiolog Michael Platt z Dukeovy university v americkém Durhamu.

Ale není to „jen“ reflex: výzkumy Plattova týmu na opicích zveřejněné v časopise Current Biology odhalily, že sledování cizího pohledu zahrnuje i důkladné hodnocení společenské situace.

Platt a jeho spolupracovníci prováděli testy na skupině makaků, kteří se dobře znali. Tlupa měla jasně stanovený společenský žebříček a vědci promítali každé opici na obrazovku tváře členů, kteří byli postaveni výše než ona, nebo naopak tváře těch, kdo zaujímali nižší příčky společenského žebříčků.

Promítané tváře se dívaly buď doleva nebo doprava a vědci pozorovali, zda opice sleduje pohled promítaného opičího portrétu.

Experimenty s opicemi ze spodních příček společenského žebříčku potvrzovaly původní představy. Zdálo se, že si ani opice nedokáže pomoct a musí se podívat tam, kam kouká promítnutý opičí portrét. Opice přitom reagovaly velice rychle. Zřejmě proto, aby zkrátily na minimum okamžik, kdy se dívají cizí opici přímo do tváře.

Upřený pohled z očí do očí vnímají zvířata jako hrozbu. Podřízená opice, která by vzbudila dojem, že hrozí „šéfovi“ z vysokých příček společenského žebříčku, by neušla trestu.

Mnohem zajímavější byly výsledky pokusů s vysoko postavenými opicemi. Bosové opičí tlupy mají pro strach uděláno a dávali si proto se sledováním cizího pohledu na čas. Kupodivu však sledovali přednostně pohledy jiných vysoko postavených opic. Pokukování nízce postavených členů opičího společenství je nezajímalo.

Výsledky výzkumu Plattova týmu přispívají k pochopení mechanismů, jež formují vztahy v lidské společnosti. „Dostáváme se tak na stopu pochodů v mozku, které dovolují lidem vcítit se do pocitů druhého a vytvářet vzájemné silné vazby,“ vysvětluje člen Plattova týmu Stephen Shepherd. „A začínáme poznávat, co se děje v mozku lidí, kteří si společenské vazby vytvořit nedokážou, například autisté.“

Napodobovat chování ostatních členů tlupy mají opice v krvi. Výzkumy provedené na Duke University ale ukázaly, že velmi záleží na hierarchii v tlupě. Zatímco vysoce postavené opice napodobují jen chování „sobě rovných“ a svých „podřízených“ si nevšímají, jedinci na dolních příčkách společenského žebříčku se opičí po všech.

Autoři:

Mohlo by vás zajímat