Úterý 11. května 2021svátek má Svatava 28 °C skoro jasno, občasné bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Orientace > Věda

Křemen – tajná zbraň rostlin

Hraboš - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hraboš - ilustrační foto |

Nečekaně vyrovnaný souboj mezi hlodavci a trávou pozorují vědci v lesích severní Anglie. Tráva nemůže vzít před býložravými hraboši nohy na ramena. Ale to neznamená, že je proti nim bezbranná.

Její obranný arzenál je překvapivě účinný a donutí přemnožené populace hrabošů ke kolapsu. Dokazuje to studie britských vědců publikovaná ve vědeckém časopise Biology Letters.

Odborníci už delší dobu vědí, že spásané rostliny ukládají do listů větší množství oxidu křemičitého. Čerpají jej z hornin obsahujících křemen. Býložravým hrabošům traviny „vyztužené“ drobnými částicemi tohoto nerostu nechutnají. Není divu. Oxid křemičitý narušuje trávení a nedovoluje hrabošům využívat bílkoviny z konzumované vegetace. Hlodavci, kteří se na „křemičité“ trávě pasou, nepřibývají na váze, ale naopak hubnou.

Tým britských vědců vedených Susan Hartleyovou z University of Sussex sledoval v lesích severní Anglie vzájemné vazby mezi hrabošem mokřadním a trávou metlicí trsnatou. Čím více hrabošů se na listech metlice páslo, tím více oxidu křemičitého tráva ukládala do listů.

Metlice si dokonce pamatovala, jak na tom byla s hraboši vloni. Pokud byly hraboší populace v minulém roce početné, pak trávy pokračovaly v hromadění křemenných částic. Když byl loňský rok na hraboše „neúrodný“, trávy se s ukládáním oxidu křemičitého do listů nenamáhaly.

Náročná pohotovost
Pastva na metlici prosycené oxidem křemičitým hrabošům zjevně nesvědčí. I když se zvířata nažerou dosyta, ztrácejí každý den asi půl procenta ze své tělesné hmotnosti. To stačí k tomu, aby hraboši začali chřadnout a jejich populace nakonec zkolabovala. Rostlinám trvá několik měsíců, než se proti hrabošům dostatečně obrní. Přesto se u nich evolucí nevyvinula schopnost ukládat oxid křemičitý do listů neustále.

„Pro rostliny je poměrně náročné čerpat oxid křemičitý z půdy a ukládat jej v listech. Permanentní obrana by metlici neúnosně zatěžovala a následně by ji vytlačily jiné traviny, na kterých se hraboši nepasou. Proto rostliny nejsou v trvalé bojové pohotovosti,“ říká Susan Hartleyová v rozhovoru pro britský časopis New Scientist.

Mnohé druhy hrabošů prodělávají pěti až šestileté cykly, během kterých populace těchto hlodavců nejprve prudce roste, následně stagnuje a nakonec drasticky klesá. Populační vzestupy a pády pohání celá řada faktorů. Svou roli sehrává například stres, jemuž jsou hraboši vystaveni v přemnožené populaci. Při častějším vzájemném kontaktu si také hraboši snáze předávají původce infekčních chorob.

Významnou roli při redukci počtu hrabošů hrají i jejich přirození nepřátelé, například sovy nebo lišky. Sova puštík vousatý klade v letech chudých na hraboše jen dvě vajíčka, ale v letech hraboší populační exploze snášejí samice až devět vajíček, protože kořisti je dost a mláďata nebudou mít nouzi o potravu.

Severoanglická populace hraboše mokřadního se z těchto pravidel vymyká. Jejich populační cykly nedirigují změny v početnosti populací přirozených nepřátel. Hubí je zcela nenápadně traviny pomocí mikroskopických křemenných částic.

Genetický úprk řas
Vzájemně synchronizované vzestupy a pády v početnosti populací dravců a jejich kořisti jsou považovány za důkaz velmi úzké propojenosti obou organismů. Příkladem jsou kanadští rysové, jejichž populace kopíruje počty zajíců měnivých, což je hlavní kořist této šelmy. Vzájemnou vazbu mezi oběma živočichy lze vyčíst například z letitých záznamů o nákupech zaječích a rysích kožešin na stanicích severoamerické obchodní Společnosti Hudsonova zálivu.

Znamená to, že pokud organismy neprodělávají synchronizované populační cykly, nemají spolu mnoho společného? Japonští vědci zjistili, že mnohé cykly zůstávají lidskému oku skryté a odehrávají se na genetické úrovni. Například drobných bezobratlých živočichů vířníků pravidelně přibývá a ubývá. Populace řasy chlorely, kterou se vířníci živí, zůstává početně stabilní.

Tým vedený Takehitem Jošidou z university v Tokiu zjistil, že populaci chlorely tvoří dva typy řas. Jeden vířníkům chutná, druhý konzumují s nechutí. Vzestupy a pády populace vířníků přesně kopírují cykly, během kterých stoupá a zase klesá zastoupení „chutného“ typu v populaci chlorely. Řasy tedy nemizí, ale volí genetický útěk.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bláznivý voyeur Tichý. Žil jako bezdomovec, dnes jeho fotky stojí statisíce

Lucie Zídková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium V jeho domě se fotky válely po zemi, padal na ně prach i bláto z bot. Na téměř každé z nich byla skvrna od kávy nebo...

Za fotky nehody Philipa nabízeli obří sumu. Neprodal jsem, říká exšéf Kladrub

Lucie Zídková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Když v roce 1996 přijela do Čech britská královna Alžběta II., snad nikdo nemohl velkému milovníkovi koní a jejich...

Svačiny jsou zbytečné. Stačí jíst dvakrát denně, vysvětluje profesor Anděl

Lucie Zídková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Nadváhu má v Česku až 44 procent mužů a 31 procent žen. A obezitu dalších 20 procent mužů a 18 procent žen. Statisíce z...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!