Toto zjištění by mohlo znamenat, že až 80 procent myší používaných k testům nových farmaceutických složek by nadále nebylo potřeba, což by farmaceutickým firmám ušetřilo čas i náklady.
"V současnosti je to rutinní praktika používat larvy hmyzu k provedení prvních testů nových léků, a pak pro potvrzovací zkoušky použít myši," říká biolog Kevin Kavanagh z Irské národní univerzity, který svá zjištění představil na setkání Společnosti pro všeobecnou mikrobiologii v Edinburghu. "Tato metoda testování je rychlejší, protože zkoušky s hmyzem přinášejí výsledky během 48 hodin, zatímco testy prováděné na myších obvykle trvají čtyři až šest týdnů. A je to také mnohem levnější," dodal.
Kavanagh a jeho kolegové zjistili, že neutrofily, bílé krvinky tvořící součást imunitního systému savců, a hemocyty, buňky provádějící stejný úkol u hmyzu, reagují stejným způsobem na infikování mikroby. Jak savčí, tak hmyzí buňky produkují chemikálie s obdobnou strukturou, které se přesouvají na povrch buňky, aby zabily útočícího mikroba.
"Použili jsme hmyz namísto savců ke zjištění, jak patogenní je bakterie nebo plíseň, a objevili jsme velmi dobrou souvztažnost mezi výsledky u savců a hmyzu," říká Kavanagh. "Příčinou toho je, že vlastní imunitní systém savců je téměř z 90 procent podobný tomu hmyzímu," dodává.
Myši jsou drahé na "údržbu"
To podle něj znamená, že hmyz jako octomilky, můry a jejich housenky mohou být využívány k testování nových antimikrobiálních léků nebo ke zjištění, jak nakažlivé jsou plísňové patogeny.
Zhruba 85 procent všech savců používaných k vědeckým pokusům jsou hlodavci, většinou myši. Ty jsou oblíbené, protože jsou malé a je relativně snadné je zkoumat v laboratorních podmínkách. Navíc se rychle množí, takže relativně rychle ukazují změny v následujících generacích.
Ovšem náklady na péči, chov a krmení jedné laboratorní myši dosahují 50 až 80 liber (1400 až 2300 korun), zatímco náklady na jednu housenku jsou jen zhruba 10 až 20 pencí (tři až šest korun), vysvětluje Kavanagh.
