S plánem, jak levně znovu dobýt Měsíc, přišla americká společnost SpaceDev. Jde o technologickou firmu, která vyvíjí a prodává řešení pro kosmické programy. Jejími zákazníky jsou vládní a soukromé organizace. Podle nově zveřejněné studie SpaceDev by se doprava lidí na povrch Měsíce dala pořídit za 10 miliard dolarů.
To je stále gigantická suma - pro srovnání zhruba pětinásobek ročního rozpočtu české armády - ale je to jen zlomek částky, kterou pro výlet na Měsíc požaduje NASA. K letům by mělo dojít mezi roky 2010 a 2015.
NASA počítá pro návrat na Měsíc s částkou 104 miliard. Náklady jsou rozloženy na 13 let. Podle ředitele agentury Michaela Griffina to bude stačit na vyslání čtyřčlenné posádky astronautů, která se tam zdrží jeden týden. Start je naplánován na rok 2018.
Miliardy ušetřené na výzkumu
Značné úspory mají přinést opatrné investice do výzkumu. Studie počítá s využitím současných technologií i těch, jejichž vývoj započal nebo byl teprve oznámen NASA či jinými subjekty.
Každá mise by podle vize společnosti SpaceDev buď na oběžnou dráhu Měsíce nebo přímo na jeho povrch umístila obytný modul. Ten by byl vícenásobně použitelný. Po doplnění zásob by mohl sloužit i dalším výpravám. Tak by postupně vznikly na více místech komplexní objekty. Úspory má přinést i rozdělení projektu do navzájem navazujících fází.
Experti SpaceDev oprášili myšlenku takzvaných „raketových křesel“. O těch se uvažovalo v dobách před Apollem, kdy byl plánován let k Měsíci s využitím lodi Mercury. Křesla mají být víceúčelová. S jejich pomocí mají přistávat lidští návštěvníci, ale budou umět na povrch dopravit i technická zařízení. Raketová křesla budou mít dostatek paliva na to, aby doletěla zpět do velitelského modulu, odkud se pasažéři vydají na cestu zpět na Zem.
Šéf společnosti tvrdí, že i za relativně skromnou částku lze na Měsíci dosáhnout víc, než má v plánu NASA. „Podle odhadů by bylo možné dopravit na Měsíc čtyřicet osob za cenu odpovídající první misi NASA,“ tvrdí generální ředitel SpaceDev Jim Benson. Na Měsíci by každá posádka strávila sedm či více dní. Bezpečnost přitom nemá úspornými kroky utrpět.
Tvrdá realita
Soukromý sektor se na dobývání vesmíru podílel již dříve. Známé jsou například lety lodi SpaceShipOne na samou hranici kosmického prostoru. Ale v případě výpravy na Měsíc jde o zcela jinou „váhovou kategorii“. Čertovo kopýtko zdánlivě lákavých úsporných programů může být i v nenápadné formulaci „s využitím současných technologií nebo technologií vyvíjených jinými subjekty“.
Jedním z půvabů, které mají vesmírné lety pro běžného občana, je právě impuls, který odstartuje vznik nových materiálů či přístrojů. I když nemusíme věřit údajům, podle kterých se Američanům každý dolar vložený do programu Apollo vrátil až patnáctkrát, přínos objevů je nepopiratelný.
I odhad nákladů může být nepřiměřeně optimistický. Většina obřích a dlouhodobých projektů totiž končí značným překročením rozpočtu. Ale to platí i o plánech státních agentur.
