Středa 4. srpna 2021, svátek má Dominik
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Nález mění židovské dějiny

Věda

  10:56
JERUZALÉM - Archeologové našli severně od Jeruzaléma zbytky sídliště z doby těsně po zničení druhého židovského chrámu Římany. Potvrdíli se, že to byla židovská osada, bude to pro historiky významný objev. Vyvrátí totiž dosud všeobecně přijímaný fakt, totiž, že Židé po zničení chrámu museli z oblasti Jeruzaléma utéci.

Modlící se žid. foto: AFP

Základy a zdi domů v plánovitě vystavěné obci byly nalezeny pod silnicí v blízkosti Jeruzaléma. Pro to, že ji obývali Židé, svědčí nález kamenných nádob, keramiky a mincí. Místo bylo obýváno mezi lety 70 a 132, tedy až do druhého židovského povstání.

Na vykopávkách, které řídí Debbie Sklarová-Parnesová, se podílí asi třicet palestinských dělníků. Mezi předměty, které vyzvedli a očistili, jsou dva tisíce let staré skleněné šperky, bronzové mince a kamenné nádoby.

Chybí nádoby k rituálním koupelím
„Nález tak velkého osídlení nás překvapil,“ řekla Sklarová-Parnesová. Vesnice se rozkládala na skoro dvou hektarech a zatím není jasné, zda byla vystavěna před nebo po roce 70, kdy zbořením Herodova chrámu skončilo první židovské povstání.

Prastaré útočiště. Historik Lee Levine z Hebrejské univerzity však zatím pochybuje o tom, že nalezenou obec obývali Židé. „Máme tu smíšené důkazy. Amfory na víno z Itálie, ale nikoli nádoby užívané k rituálním koupelím,“ řekl. Mnoho jeho kolegů se domnívá, že věřící Židé v té době už nepili víno připravené mimo židovskou komunitu, a není běžné, že se tak blízko chrámu nenašly nádoby k rituálním koupelím. SklarováParnesová řekla, že zatím byl vykopán jen zlomek osídlení a že se nádoby možná ještě najdou.

Vědci se domnívají, že Židé po roce 70 prchali na sever před pronásledujícími Římany, kteří jim zabavovali majetky. Existují příběhy o Židech vyváděných v okovech a o chrámových pokladech vystavovaných v Římě.

Levinův univerzitní kolega Daniel Schwartz se domnívá, že někteří Židé i po potlačeném povstání v okolí Jeruzaléma zůstali. Museli platit vyšší daně a spokojit se s prací pro Římany na cestách a v zemědělství. Je možné, že pro římské vojáky spravovali dvoje lázně poblíž Jeruzaléma.

Sklarová-Parnesová, Schwartz i Levine se shodují, že obyvatelé vykopané vesnice místo opustili v roce 132, tedy v době, kdy začalo protiřímské povstání Bar Kochby. Nález svědčí o tom, že lidé měli zprávu o chystaném zásahu Římanů, protože odcházeli v chvatu. Po nich se do opuštěných domů už nikdo nevrátili.

Výkopy severně od Jeruzaléma začaly v roce 2003. Poblíž má být postavena železnice a podle izraelského zákona musí být každé budoucí staveniště nejdřív archeologicky prozkoumáno. Vesnice byla postavena u silnice mezi Jeruzalémem a Nazaretem, již používali Římané. Později zde vystavěli silnici Osmané a po nich ji obnovili Jordánci. Izraelci po válce v roce 1967, kdy mimo jiné obsadili také východní Jeruzalém, silnici zpevnili.

Autor:

Mohlo by vás zajímat