Základy a zdi domů v plánovitě vystavěné obci byly nalezeny pod silnicí v blízkosti Jeruzaléma. Pro to, že ji obývali Židé, svědčí nález kamenných nádob, keramiky a mincí. Místo bylo obýváno mezi lety 70 a 132, tedy až do druhého židovského povstání.
Na vykopávkách, které řídí Debbie Sklarová-Parnesová, se podílí asi třicet palestinských dělníků. Mezi předměty, které vyzvedli a očistili, jsou dva tisíce let staré skleněné šperky, bronzové mince a kamenné nádoby.
Chybí nádoby k rituálním koupelím
„Nález tak velkého osídlení nás překvapil,“ řekla Sklarová-Parnesová. Vesnice se rozkládala na skoro dvou hektarech a zatím není jasné, zda byla vystavěna před nebo po roce 70, kdy zbořením Herodova chrámu skončilo první židovské povstání. 
Historik Lee Levine z Hebrejské univerzity však zatím pochybuje o tom, že nalezenou obec obývali Židé. „Máme tu smíšené důkazy. Amfory na víno z Itálie, ale nikoli nádoby užívané k rituálním koupelím,“ řekl. Mnoho jeho kolegů se domnívá, že věřící Židé v té době už nepili víno připravené mimo židovskou komunitu, a není běžné, že se tak blízko chrámu nenašly nádoby k rituálním koupelím. SklarováParnesová řekla, že zatím byl vykopán jen zlomek osídlení a že se nádoby možná ještě najdou.
Vědci se domnívají, že Židé po roce 70 prchali na sever před pronásledujícími Římany, kteří jim zabavovali majetky. Existují příběhy o Židech vyváděných v okovech a o chrámových pokladech vystavovaných v Římě.
Levinův univerzitní kolega Daniel Schwartz se domnívá, že někteří Židé i po potlačeném povstání v okolí Jeruzaléma zůstali. Museli platit vyšší daně a spokojit se s prací pro Římany na cestách a v zemědělství. Je možné, že pro římské vojáky spravovali dvoje lázně poblíž Jeruzaléma.
Sklarová-Parnesová, Schwartz i Levine se shodují, že obyvatelé vykopané vesnice místo opustili v roce 132, tedy v době, kdy začalo protiřímské povstání Bar Kochby. Nález svědčí o tom, že lidé měli zprávu o chystaném zásahu Římanů, protože odcházeli v chvatu. Po nich se do opuštěných domů už nikdo nevrátili.
Výkopy severně od Jeruzaléma začaly v roce 2003. Poblíž má být postavena železnice a podle izraelského zákona musí být každé budoucí staveniště nejdřív archeologicky prozkoumáno. Vesnice byla postavena u silnice mezi Jeruzalémem a Nazaretem, již používali Římané. Později zde vystavěli silnici Osmané a po nich ji obnovili Jordánci. Izraelci po válce v roce 1967, kdy mimo jiné obsadili také východní Jeruzalém, silnici zpevnili.
