Pátek 1. července 2022, svátek má Jaroslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Nejstarší předek člověka mohl pocházet z Evropy, ne z Afriky

Věda

  6:26
BERLÍN - Vývojové větve člověka a lidoopů se možná oddělily o několik stovek tisíc let dříve, než se doposud myslelo. Je navíc možné, že se tak stalo v Evropě, a nikoliv v Africe, jak tvrdí dnes všeobecně uznávaná teorie. Novou hypotézu formuloval v odborném časopise PLOS One tým badatelů pod vedením Madelaine Böhmeové ze Senckenbergova střediska pro evoluci člověka a paleoenvironmentalistika na univerzitě v německém Tübingenu.

Neandrtálec (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Vědci tak učinili po novém prozkoumání dvou fosilních nálezů a určení životních podmínek na místech jejich vykopání, informovala agentura DPA. Kdy a kde se vyvinuli nejstarší předci člověka, se dodnes nepodařilo uspokojivě objasnit. Nejbližším žijícím příbuzným lidí je šimpanz. Řada odborníků nyní předpokládá, že se vývojové větve jeho předků a předků člověka oddělily před zhruba pěti až sedmi miliony let v Africe.

Australští vědci objevili více než 50 nových druhů pavouků

Tým Madelaine Böhmeové prozkoumal jediné dvě části těl hominidů známých jako Graecopithecus freybergi - dolní čelist nalezenou v Řecku a zub z Bulharska. Do čeledi hominidů přitom patří primáti i člověk a jeho vyhynulí příbuzní. Na základě podrobného zkoumání nalezených zubů vědci formulovali hypotézu, že se v případě druhu Graecopithecus freybergi jednalo o dosud neznámý druh přímého předka dnešního člověka.

„Byli jsme z výsledků sami překvapení, dosud byli dávní předci člověka známí pouze z oblastí v Africe, jižně od Sahary,“ řekl Jochen Fuss, který se na výzkumu podílel.

Na základě analýzy usazenin, z nichž byly fosilie vykopány, určili vědci stáří dolní čelisti z Řecka na 7,175 milionu let a zubu z Bulharska na 7,24 milionu let. Jsou tak starší než doposud nejstarší známý rod hominidů Sahelanthropus, jehož pozůstatky se našly v Africe a jehož stáří se odhaduje na šest až sedm milionů let. Podle vědců je tak možné, že se vývojové větve člověka a šimpanze oddělily již mnohem dříve, než se myslelo, a to nikoli v Africe, ale právě ve východním Středomoří.

Výzkumníci se domnívají, že příčinou oddělení vývojových linií byly drastické změny životního prostředí. V usazeninách v okolí zkoumaných nálezů totiž narazili na červený jemnozrnný písek typický pro pouštní oblasti. Našli v nich také vysoký obsah solí. „Tato data by mohla být důkazem toho, že se Sahara před 7,2 milionu let rozšířila a její písečné bouře přinesly prach s obsahem solí až na severní pobřeží tehdejšího Středozemního moře,“ uvedla Böhmeová.

Klimatické změny podle vědců vedly k rozšíření krajiny savan až do Evropy. V usazeninách totiž našli stopy rostlin typických pro savany a také důkazy o pravidelných požárech. „Na základě důkazů lze vytvořit obraz savany. Tomu odpovídá i to, že se v okolí Graecopitheca našly také fosilie předků dnešních žiraf, gazel, antilop a nosorožců,“ vysvětlil spoluautor studie Nikolaj Spasov z bulharské akademie věd.

Autor:

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

Kouzelná oslava Mezinárodního dne jógy na Karlově mostě
Kouzelná oslava Mezinárodního dne jógy na Karlově mostě

Pražští jogíni se 21. června poprvé připojili k ostatním jogínům, aby s nimi oslavili Mezinárodní den jógy. Oslavy se zúčastnilo 400 jogínů a sešli...

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat