Evropští astronomové objevili u jedné z blízkých hvězd planetu, která zatím nejvíce připomíná Zemi. Teplota na jejím povrchu umožňuje existenci kapalné vody a teoreticky i výskyt života podobného našemu.
Objev oznámil Stephane Udry ze ženevské observatoře v článku pro časopis Astronomy and Astrophysics. Do týmu objevitelů patří ještě čtyři Švýcaři včetně známého lovce mimoslunečních planet Michela Mayora, dále jeden portugalský badatel a pět Francouzů. Analyzovaná data získali díky supercitlivému detektoru HARPS. Tento spektrograf je připojen k teleskopu o průměru zrcadlového objektivu 3,6 metru. Zařízení pracuje na na Evropské jižní observatoři v chilské La Silla.
Blízký soused
Objevená planeta obíhá kolem hvězdy Gliese 581, vzdálené od Země 20,5 světelného roku, tedy téměř 200 bilionů kilometrů. Tato hvězda patří mezi stovku nejbližších. Z našeho pohledu se promítá do severovýchodní oblasti souhvězdí Vah. Gliese 581 je červená, chladná a proto málo svítivá hvězda. Pouhým okem ji nelze spatřit. Hmotností i velikostí je vůči Slunci zhruba třetinová.
Podobné hvězdy jsou v naší Mléčné dráze nejběžnější – ze stovky nejbližších je jich plných osmdesát. Gliese 581 je tudíž jen jednou z davu. Přesto je čímsi zvláštní: proměnností svého jasu.
Nová planeta má hmotnost pěti Zemí. Její poloměr je jen o polovinu větší, než má naše planeta. Oběh jí trvá 13 dní. K mateřské hvězdě má čtrnáctkrát blíže než Země ke Slunci. Je však třeba mít na paměti, že Gliese 581 je mnohem menší než Slunce a produkuje jen něco přes jedno procento jeho svítivosti. Proto nejde o žhnoucí peklo, jakým je díky těsnému sousedství se Sluncem „náš“ Merkur.
Ideální teplota pro život zemského typu
Obzvlášť důležité je, že planeta u Gliese 581 leží v takzvaném obyvatelném pásmu, rozmezí vzdáleností od mateřské hvězdy, kde teploty umožňují existenci kapalné vody. Průměrná teplota na jejím povrchu je nula až 40 stupňů Celsia. Povrch planety tvoří buď horniny, nebo ho pokrývají oceány, míní Stephane Udry.
Hmotnost pěti Zemí je i při využití spektrografu HARPS na hranici rozlišovací schopnosti pozemských dalekohledů. K objevům ještě věrnějších obdob naší planety bude třeba využít observatoře na oběžné dráze. Jejich meze leží mnohem dál. John Trauger a Wesley Traub z Laboratoře tryskového pohonu při NASA v USA před čtrnácti dny v časopise Nature popsali pokus, jímž prokázali možnost odhalit u blízkých hvězd planety, které jsou více než desetmiliardkrát méně svítivé než jejich hvězda.
