Kdysi dávno jsem ve vysokoškolské menze vyslechl část rozhovoru budoucího informatika a stavaře. Ten druhý si stěžoval na rozdílnost jejich oborů ve vztahu k odpovědnosti za případné chyby. Tu shrnul do geniální věty: „Když spadne most, najdou se lidi, co za to můžou a jdou sedět, ale když spadnou Windows, neděje se vůbec nic.“
Na pády, zamrzání a jiné nešvary operačního systému i jiných programů jsme si už zvykli. Záplatování a nahrávání novějších verzí je pro pokročilejší uživatele stejná rutina jako čištění zubů a zdá se, že až na fanatické fanoušky alternativních operačních systémů jsou všichni s daným stavem smířeni.
Jenomže jak se říká, košile je blíž než kabát, a tak každý problém s mobilem mrzí dvojnásob. Ale bývaly doby, kdy se daly funkce telefonu spočítat na prstech jedné ruky (a to včetně schopnosti telefonovat) a o problémech s firmware se nikomu ani nesnilo. Jak ale funkce přibývají, omezené programátorské týmy pomalu rezignují na snahu produkovat mobily bez chyb. Vždy jsou tu totiž zadní vrátka v podobě nahrání nového firmware, které bude v záruce zdarma, aby si náhodou někdo nestěžoval.
Velice dobře si vybavuji své první setkání s firmwarovou chybou: psal se rok 2000 a u tehdy velice populárních Siemensů C35 a M35 se při pokusu vložit záznam do kalendáře nad určité datum objevil samovolný restart. Ačkoli to tak tehdy nevypadalo, mělo to za následek jeden poměrně revoluční fakt. Siemens na svých stránkách zveřejnil postup, jak si nový firmware nahrát do telefonu svépomocí. Stačilo k tomu jen připojení na internet a kabel, který byl naštěstí součástí prodejního balení. Fanoušci dnes již zaniklé německé značky jásali a utahovali si ze severské konkurence, jejíž zákazníci se stále museli trmácet do servisu a mnohdy se i hádat s personálem, jestli je chyba natolik závažná, že vyžaduje záruční přehrání firmware.
Jakkoli se tento akt může zdát pozitivní, nevědomky tehdy byla otevřena pověstná Pandořina skříňka.
I když to trvalo pěkných pár let, i ostatní výrobci umožnili nahrávání nového firmware v domácích podmínkách – a dokonce pro to nepotřebujete ani počítač, ani kabel – stačí jen vybrat příslušnou položku v menu.
Vývojáři jako by tak dávali nepokrytě najevo, že se vzdali snahy tvořit pro své stroje bezchybně fungující software se slovy, že se vše dá vyřešit později. A je to znát: se zděšením mi dochází, kolikrát jsem v poslední době použil v recenzích obraty jako „… ale tento problém určitě vyřeší nový firmware“ anebo „… nestabilitu lze přičítat jedné z prvních verzí firmware“.
Zákazníci sami tak byli potichoučku polehoučku vtaženi do role pokusných králíků, na nichž se produkt testuje, přestože za něj zaplatili plnou cenu v dobré víře, že se jedná o hotový výrobek. A to je špatně, nemyslíte?
