Středa 21. dubna 2021svátek má Alexandra 4 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Orientace > Věda

Pravěký Brit v čele pelotonu

pazourky z Pakefieldu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy pazourky z Pakefieldu | foto: Nature

PRAHA/LONDÝN Za nejstarší doklad lidské přítomnosti v severní Evropě označuje mezinárodní tým vědců objev pazourkových nástrojů ve východní Anglii.

Útesy na východním anglickém pobřeží Severního moře místní "lovci zkamenělin" znají od 19. století. Největší překvapení si ale nechal místní útes na 21. století.
 Badatelský tým objevil ve východní Anglii v obci Pakefield v hrabství Suffolk 32 nástrojů z kvalitního černého pazourku. Kombinací několika datovacích technik bylo jejich stáří určeno do doby před 700 tisíci lety. To by z nich činilo nejstarší doklad lidské přítomnosti v severní polovině Evropy.

Nejstarší Evropan? Zkuste si tipnout
Budeme-li velkorysí a přičteme k Evropě území na jižní straně kavkazskému hřebene, pak byli nejstaršími (zatím známými) Evropany pralidé z gruzínského Dmanisi. Šlo patrně o menší variantu člověka vzpřímeného, která tu žila před 1,8 milionu let.

A první obyvatelé „staré dobré Evropy“?
 Za prvé, nedávno popsaný druh Homo antecessor („člověk průkopník“) z pohoří Atapuerca v severním Španělsku. Věk? 780 tisíc let.

Za druhé, neúplná lebka z italského Ceprana stará 800 tisíc (ale možná i přes milion) let. Připomíná člověka vzpřímeného i heidelberského. Někteří vědci ho popsali jako nový druh, ale může to být i H. antecessor.

V jižním Španělsku se našly nepřímé náznaky přítomnosti lidí starší než milion let. Zmatek v rané evropské historii je tedy dokonalý.

Wil Roebroeks z Leidenské univerzity komentoval v Nature pakefieldský nález jako „nejstarší severně od Pyrenejí a Alp“.

Ale vzhledem k tomu, že vědci v datování spoléhají především na nepřímé důkazy (např. pozůstatky fauny a flóry na místě nálezu), se o tento titul s trochou štěstí mohou brzy přihlásit i jiné lokality, třeba naše Stránská skála u Brna.
Velkou Británii tehdy spojoval s hlavním evropským masivem suchozemský most na východě dnešního průlivu La Manche. Střední a východní Anglii odvodňovaly mohutné řeky, meandrovitě tekoucí do pánve Severního moře.

Během teplejších dob meziledových tam žili i sloni, hroši, nosorožci, šavlozubé kočkovité šelmy, lvi, vlci a hyeny. A jistý hraboš, který umožnil přesně datovat nálezovou vrstvu s nástroji. Doklady o přítomnosti těchto teplomilných rostlin a zvířat se dochovaly v usazeninách podél dnešního pobřeží hrabství Suffolk a Norfolk. Ráj vzal za své před půl milionem let. Pakefield totiž leží za hranicí zalednění v evropském pravěku.

Ale v teplých dobách meziledových se podle nálezů v Pakefieldu pravěký člověk odvážil postoupit na sever dále, než naznačovaly starší důkazy (viz text Nejstarší Evropan...).

Doklady o přítomnosti pračlověka v okolí Pakefieldu doufal nalézt již slavný viktoriánský geolog Charles Lyell. Přes úsilí generací pátračů se to povedlo až nyní, když Severní moře ukouslo další kus z britské pevniny.

Dobře zachovalý odpad
Zmíněných 32 kusů opracovaného pazourku pochází z míst s prozkoumaným geologickým a paleontologickým kontextem. Jejich "sousedy" v usazeninách (kosti, semena rostlin apod.) znají vědci natolik dobře, aby je mohli časově zařadit.

Pazourky mají stále ostré hrany. Sotva lze pochybovat, že jsou výsledky lidské činnosti, byť jde většinou o odpad z výroby nástrojů. Lidé tak očividně pronikli na území Británie o zhruba 200 tisíc let dříve, než uváděly starší odhady. Nekolonizovali však sever Evropy trvale, jen když tam načas převládlo středomořské klima, na něž byli zvyklí. Nemuseli se tudíž adaptovat na chlad, například objevem ohně. Na sever asi postupovali opakovaně, jak to dovolovaly výkyvy klimatu. Výzkum lokality v mezidobí před 780 a 450 tisíci let odhalil nejméně šest teplejších období.

Kdo byli tehdejší dočasní obyvatelé Pakefieldu? Na tohle lze odpovědět jen podmíněně. Žádné lidské fosilie se tam zatím nenašly.

Nejspíše šlo o určitou evropskou odvozeninu člověka vzpřímeného. Jeho potomkem je totiž i člověk heidelberský, žijící před přibližně půl milionem let. Ten byl popsán na základě nálezů z německé lokality Mauer. A právě "heidelberskému člověku" byly připsány holenní kost a dva řezáky nalezené v Boxgrove na jihoanglickém pobřeží ve vrstvě z téže doby, v jaké jsou nálezy z Pakefieldu.

Ty tvoří nejstarší lidské pozůstatky na evropském severozápadě. Doprovázejí je tisíce pazourkových nástrojů a úštěpků a kostí - zřejmě ulovených - zvířat. Tyto nálezy mění dosavadní většinový názor na osídlování severnějších částí Evropy. Lidé se na jejím středomořském pobřeží a v nejbližším zázemí pevně zachytili před asi 800 tisíci let.

Nečekali však tři sta tisíc let, než vyrazili dále na sever. Učinili tak hned, kdy jim to - třeba jen na poměrně krátkou dobu - dovolilo příznivé klima.

,

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jsme inspektoři, ohlásili se agenti do Vrbětic. Později se ozval výbuch

Lidé v okolí Vrbětic protestovali po výbuších proti skladu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Přijeli do muničních skladů ve Vrběticích a prokázali se jako zaměstnanci ostravské firmy Imex Group. Jednalo se však o...

Muž z Imex Group: Do beden k odeslání by se ve Vrběticích nikdo nedostal

Vjezd do bývalých muničních skladů ve Vrběticích | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Sklady ve Vrběticích na Zlínsku, které podle českých tajných služeb vyhodili do povětří ruští tajní agenti, měla...

Války budoucnosti mohou probíhat v lidské mysli, říká bezpečnostní analytička

Kristina Soukupová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Její znalosti sice využívají vojáci a jeden kolega ji prý s nadsázkou navrhl jmenovat čestnou generálkou britské...