Středa 23. června 2021svátek má Zdeňka 24 °C přeháňky až bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Orientace > Věda

Sochy bránily přelidnění

sochy moai | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy sochy moai |

PRAHA Pustá krajina Velikonočního ostrova s pobřežím lemovaným obřími sochami moai podnítila řadu fantastických a kontroverzních interpretací. Mnohé místní zvláštnosti jsou stále neobjasněné. Ostrov působí tajemně na laiky i odborníky.

Z racionálního pohledu je ukázkou prosperující společnosti postižené ekologickou katastrofou. Zavinili ji zejména sami ostrované odlesněním krajiny a přílišným využíváním přírodních zdrojů. Výsledkem byly války, hladomor, kanibalismus a vymírání.
Pupek světa objevili Evropané na Velikonoce

Velikonoční ostrov, Rapa Nui (Velký ostrov), nese též jména Te Pito o te Henúa (Pupek světa) a Mata-ki-te-Rangi (Oči promlouvající z nebes). Toto nejodlehlejší obývané území světa najdeme v jihovýchodním Tichomoří, 3600 kilometrů od Chile. Na sopečném ostrově o ploše 164 kilometrů čtverečních žije zhruba 4000 obyvatel. Dnes je ostrov skoro beze stromů, bývaly tam však mohutné lesy listnáčů, zvláště palem. Pro Evropu jej na Velikonoce roku 1722 objevil Holanďan Jakob Roggeveen. Na ostrově bez stromů nalezl 2000 až 3000 vcelku dobře živených obyvatel. O sto let dříve jich bylo 10 000 až 15 000. Evropany zavlečené nemoci a nájezdy otrokářů z Peru a Chile však způsobily, že jich roku 1877 zbylo 110. Do poloviny 19. století počet ostrovanů stoupl na 4000. Jejich kultura téměř zanikla a písmo rongorongo zůstává nerozluštěné. Od roku 1888 patří ostrov Chile.


Pro rekonstrukci dějin ostrova je klíčová co nejpřesnější chronologie. První datování provedla norská expedice Thora Heyerdahla v 50. letech minulého století. Vyšlo z něho osídlení ostrova kolem roku 400 - po překalibrování v rozpětí let 384 až 664. S touto tzv. dlouhou chronologií ladilo datování jezerních sedimentů a vývoje vegetace i odhady lingvistů o vývoji místního jazyka. Přibývaly ovšem důkazy pozdějšího osídlení východní Polynésie, odkud lidé na Velikonoční ostrov přišli. Díky těmto a jiným důkazům převážil názor, že ke kolonizaci došlo po roce 800, tzv. krátká chronologie.

Nyní se v on-line vydání časopisu Science objevily důkazy pro novou, „nejkratší chronologii“. Velikonoční ostrov byl lidmi kolonizován až kolem roku 1200, tvrdí Terry Hunt z Havajské univerzity a Carl Lipo z Kalifornské státní univerzity v Long Beach.

Hunt s Lipoem uskutečnili v letech 2004 a 2005 vykopávky archeologických vrstev u pláže Anakena na severu ostrova, první osídlené lokality. V písku se tam zachovaly četné artefakty, vzorky živočišného i rostlinného původu a dřevěné uhlí. Jejich datování poukazuje na začátek osídlení okolo roku 1200. K témuž závěru dvojici přivedlo přehodnocení všech datování starších než 750 let, získaných jinými vědci. S malou pravděpodobností připouštějí nanejvýš osídlení v letech 1050 až 1150. Odpovídají tomu i data o odlesňování, došlo k němu vesměs po roce 1200, většinou po roce 1300.

Obyvatelé Velikonočního ostrova museli již krátce po příchodu způsobit výrazné ekologické změny. Proto zřejmě začali budovat monumentální architekturu (včetně moai), která se jinde v Polynésii objevuje právě kolem roku 1200. Sloužila jako kulturní investice, prostředek proti přelidnění a vyčerpání zdrojů. Když totiž lidé stavěli sochy, nezbyla jim energie na rozmnožování a materiální zabezpečování potomstva včetně nadbytečné produkce potravin. Přes vážné společenské otřesy se Polynésané na Velikonočním ostrově udrželi. Konečný demografický a kulturní kolaps nastal až po příchodu Evropanů.

Odlesnění (i kvůli přepravě moai) nezpůsobili přímo jen lidé. Na ostrov se s loděmi dostaly také krysy, které začaly požírat semena stromů. Lesy podlehly i zvýšenému výskytu požárů po nástupu suššího klimatu.
,

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zapomenutý Čech třikrát přelstil gestapo. Francouzi mu dali válečný kříž

Vratislav Štůla po druhé světové válce nastoupil do služeb OSN. Dvacet let... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Za války byl jedním z nejaktivnějších členů československého odboje ve Francii. Převáděl lidi přes hranici, z ilegality...

Nejsme Slované ani Germáni. Češi mají unikátní mix genetických profilů

Mnohé dávné pohanské zvyklosti přežívají dodnes, byť mají spíš kouzlo zábavného... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Čemu vlastně Slované věřili? Byli skutečně beránci? Či si libovali v krvavých rituálech a bojích jako Germáni? Čeho se...

Tisknu se k zemi. A rakety se blíží! Reportérka pod sprchou raket Hamasu

Izraelský protiraketový systém Iron Dome ničí rakety odpálené z Gazy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ležím na trávníku, příjemně teplý večer. Byla by to pohoda, ale je to peklo, místo hvězd totiž počítám na nebi zásahy...