Úterý 11. května 2021svátek má Svatava 28 °C skoro jasno, občasné bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Solný rekordman povyrostl

Nejdelší jeskyně narosla o stovky metrů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nejdelší jeskyně narosla o stovky metrů. | foto: Hynek Glos, Lidové noviny

Praha Nejméně šest a půl kilometru měří podle českých speleologů jeskyně v Íránu.

Nejdelší solné jeskyni světa přibudou patrně další stovky metrů. Čeští speleologové ji objevili v jižním Íránu v roce 1999 a letos se jim podařilo prokázat její propojení s jeskynním systémem Velký ponor. Průtok vody ale ukazuje, že je propojena ještě s dalším bočním jeskynním systémem. Na včerejší tiskové konferenci o výsledcích letošní expedice Namak (sůl) to řekl její organizátor Michal Filippi.

Účastníci expedice přicestovali z Teheránu do Prahy minulý týden. Vyhodnocení výsledků ukázalo, že se jim letos podařilo „prodloužit“ jeskyni Tří naháčů v solném pni Namakdan na ostrově Kešm v Perském zálivu o dalších 1390 metrů. Loňských 5190 metrů jeskynního komplexu letos narostlo na 6580. Český objev tak o 895 metrů přesahuje délku jeskyně Malham v Izraeli, která dosud drží v pořadí solných jeskyní primát. Objev zbývá ještě zapsat do světových tabulek.

Expedice letos ještě mapovala a dokumentovala jeskyně v solných pních Džahání a Hormoz. Peň je obří sloup ze soli, vysoký stovky metrů, o průměru i deset kilometrů. Sloup je vytlačený na povrch z hlubin země, kde se sůl před půl miliardou let usazovala. Protože sůl obsahuje velké procento příměsí, vzniká na povrchu krasových pohoří po vyplavení soli vrstva, ve které se daří rostlinstvu. V dešťových jezírkách tam speleologové objevili i pulce. Džahání ani Hormoz ale nejsou tak rozsáhlé komplexy jako jeskynní systém Tří naháčů.

Objev pomůže krasu do seznamu UNESCO

Čeští speleologové rovněž odebírali vzorky pro geologické datování z jeskynních i povrchových usazenin nebo holocenní mořské řasy. Získané údaje pomohou podle Filippiho zpřesnit znalosti o geologickém vývoji jihoíránského solného krasu a solných pňů. Solný kras v jižním Íránu je světovým unikátem. To si uvědomují podle českých jeskyňářů i Íránci a na ostrově proto už založili muzeum, vyhlásili Geopark a usilují o jeho zapsání do seznamu památek UNESCO. České objevy by tomu měly napomoci. Čeští speleologové z Univerzity Karlovy a Akademie věd, byli letos v Íránu již posedmé. Na jaře 1998 připravili první expedici a od té doby tam jezdí pravidelně. Spolupracují rovněž s íránskými kolegy z univerzity v Šírázu.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Mlynáři byli sexuální predátoři raného novověku, vypráví historik Čechura

Jaroslav Čechura je přední znalec mikrohistorie, jež se zabývá životy a vztahy... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jak krutí byli soudci, drábové a panstvo? Co si sedlák mohl dovolit, a za co dostal oprátku? Proč bylo právo v praxi...

Kritika naší práce je zcela neoprávněná, neetické to není, říká headhunterka

Markéta Šveda | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Hledá nejvhodnější kandidáty pro vrcholové pozice. Manažery, specialisty, odborníky. „Sama jsem byla kdysi lovená, ale...

Mohl bych napsat knihu. Droppova zpověď o penězích, kritice, covidu i Boratovi

Lukáš Droppa má čtyři reprezentační starty | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Fotbalem si vydělával v sedmi zemích. Zažil čekání na výplatu v Rusku, blahobyt v Turecku i kritiku v Česku. Třeba...